Denisa Píšová | Články / Sloupky/Blogy | 07.07.2017
Taky ve vás vidina konce vyvolává potřebu dát si o pár drinků víc a tančit (dělat něco rukama a nohama) až do svítání? Prostě jen protože je konec? Když se z toho stane povinnost a nakonec si to vůbec neužijete, zapomenete ještě dřív, než nastoupíte do vlaku směr koupelna. Nevím, na co všechno si vzpomenu, to prověří až čas, ale když to sepíšu teď, třeba mi to osvěží paměť. Co si z posledního dne odnést?
Po ospalém včerejšku chytáme druhou mízu. Počasím to není, slunce to do nás pere s neskrývanou agresí. Tak ho zchladíme bazénem, ne? Areálem se valí lavina optimismu. Možná mám jen štěstí na lidi, ale zatím se na mě usmívá opravdu každý. Úsměvy přišla rozdávat i Lenny. Kdo viděl její vystoupení na Metronomu, asi si párkrát zívnul, protože nenašel rozdíl, ale i tak si získává sympatie. Protože dobrá nálada, a kdo v tom nejede s náma, zůstane dneska sám. A to nikdo nechce.
Změť hudby ze všech směrů přichází stejně jako včera, dneska máte ale víc energie, a tak začnou závody v překřikování. Ze skákání do řeči je olympijská disciplína. Vzápětí si dovolíte grilovanou klobásu a skládáte slib mlčenlivosti. Aby toho sluníčkaření nebylo až moc, dáváte si dvacet někde ve stínu nebo jdete na Three Days Grace. Vzpomínáte na emo éru, potítka, patku přes oko? Na koho už je černé moc, za chvíli ho čeká Don’t Stop (Color on the Walls), tak v klidu.
fotogalerie z koncertu tady
Očekávání je jedna věc, přesvědčení zas druhá. Album Torches mě zasáhlo na půl roku tak, že progres znamenal dojít od Heleny Beat až k závěrečné Warrant a nepustit si Call It What You Want sedmkrát za sebou. Dokonce ani znásilňování Pumped Up Kicks v rádiích mě nezastavilo. Přesvědčení, že Foster the People nezklamou, bylo na místě. Na povídačky není čas, máme jen padesát minut. Dojde i na novinky jako SHC nebo Loyal Like Sid & Nancy, která v kombinaci s následující Miss You zbaví tělo pout a pokoušíte se o první složitější taneční kreaci. Jste tak připraveni na půlnoční jízdu s The Bloody Beetroots, kde si už troufáte na dance battle. Evanescence nás nebavili, i když se Amy Lee hlasově pořád drží. My se nedržíme, pouštíme se, padáme do toho po hlavě, bolí nás to, ale nevadí, nepřestáváme. Teď budeme rok nabírat síly, abychom o ně příště zase za tři dny přišli. A tak to má být.
Rock for People 2017
4. - 6. 7. 2017
Festivalpark, Hradec Králové
foto © Iveta Křenková
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.