Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 27.08.2020
„…Vino tinto, jamoncito, calentita, pollo frito…“ Zajímalo by mě, co ještě tohle léto přinese. Zásek na aktuálním singlu The Limiñanas trvá už několik týdnů, a to zdaleka nejen proto, že pandemie zamezila tradiční dávce barcelonské atmosféry. Nebezpečně chytlavý rytmus, laciná, ale kouzelná melodie a španělské pochoutky v refrénech jednoduše fungovat musí. Celý tento rok je díky svému nezvyklému tempu a nepřehledné dynamice jako stvořený pro to poslouchat něco jiného, poslouchat to jinak a vnímat silněji věci, kolem kterých by člověk jen tak prošel. Samozřejmě se také jako bumerang vrací roztodivné záseky z minulosti. V následujícím Full Moonu vyjde text, díky kterému jsem se po hodně dlouhé době vrátil k Hüsker Dü, a u Grinderman mám zase pocit, že jsem je pořádně pochopil až letos. Tenhle Šejkr bude ale věnován třem novým nahrávkám, které zůstaly pevně v paměti. Známé klišé o nemožnosti cestovat fyzicky, ale pouze ve vědomí, dostává nový rozměr. Beba Fanta, Chupa Chups.
S Vicem Gallowayem jsme se před lety potkali v jednom panelu na MENTu, dlouholetý komentátor BBC Scotland už tehdy mluvil o vlastní kapele, ale ve festivalovém kolotání to nějak vyšumělo. Singl Dripn Angel od Check Masses točím už někdy od ledna, teprve po několika měsících mi ale docvaklo, o čí kapelu jde. Album Nightlife vyšlo na konci května, dostal jsem se k němu pořádně ale až ve chvíli, kdy ke mně po několikatýdenní anabázi doputoval vinyl. Kouzelně surreální směska psychedelie, blues a hip hopu musí uzrát. Z prvních poslechů vyčníval právě Dripn Angel nebo klipová Lost in the City, ale po několika aplikacích si všechny chutě, barvy a nálady náramně dobře sednou a nepustí. Soulově konejšivý projev Phillyho Collinse v sobě skrývá nečekané ostny, trojice se netají tím, že jde o svého typu vyznání lásky k pop music, ale vyznání tak upřímné a otevřené, až neodolatelné. A u toho, komu dodnes chybí The Beta Band, tak jako třeba právě mně, nemohou Check Masses neuspět.
Z Tchaj-wanu se stalo z nějakého obskurního důvodu velké téma české politiky a v posledních měsících se o něm mluví víc než za předchozích padesát let. Kdyby někdo ztratil pár slov také o dvojici Mong Tong, nezlobil bych se. Famózní singl Chakra byl dalším z velkých karanténních záseků (na který mimochodem Heartnoize stále naprosto nepochopitelně nezabrali), ale teprve kompletní album Mystery 秘神 ukazuje, co bratři Hom Yu a Jiun Chi všechno umí. Na straně jedné asijský folklór notně nakažený psychedelií, na druhé elektronický pop osmdesátých let. Všechno tohle zabaleno do úhledného, pečlivého odéru vintage syntezátorů, vykoupáno hluboko v dubu a vypuštěno nenápadně do povětří jako náramně pestrý balónek s nebezpečně vábivými světýlky uvnitř. Nakažlivou a kouzelně obskurní kolekci vydali pochopitelně Kikagaku Moyo na svém labelu Guruguru Brain. Sice to nejsou mantry, ale tohle by se mohlo líbit i Šivovi a Kálí. Zkusím jim to podsunout.
Další kontinent a další známé jméno. Desku J. Zunz mi podsunula kamarádka Lauren Barley z Rarely Unable, která dělá press pro divočáky typu Uniform nebo Dälek, ale zároveň také pro Annu von Hausswolff nebo Emmu Ruth Rundle, s tím, že jde o desku roku. Podobná vyjádření jsou vždy trochu sugestivní, ale Lauren s nimi obvykle šetří, i proto deska putovala okamžitě do iTunes. Minimalistický syntezátorový ambient s trochu strašidelnými texturami rozhodně není na první, ale po dvou třech setkáních se najednou vše zaostří a prolne, podobně nečekaně jako se vynoří ozvěny Nico, Grouper nebo experimentálnějších podob Sparklehorse. Další závislost a zdá se, že tahle ještě poroste. Zvlášť když člověk po mnoha týdnech zjistí, že pod nickem J. Zunz (pravda, nejdříve je třeba zjistit, že je to nick) se skrývá Lorena Quintanilla z dvojice Lorelle Meets the Obsolete z daleké Guadalajary. Jejich De Facto je jednou z utajených perel loňského roku, dosvědčí Hermína i jedna z recenzí na Bandcampu, která hovoří o spoustě peyotlu a konstatuje „Stereolab meets Amon Düül II“.
Na závěr jedno doporučení – nedívejte se, jak vypadá vinyl J. Zunz, nebo dopadnete jako já. Objednáno bylo asi za minutu a půl, bílému kotouči s prolnutou tyrkysovou se odolat nedá. Beba Fanta, Chupa Chups.
foto © Sofia Ruesga
Michal Pařízek 07.02.2025
Včera jsem procházel skrz panelákovo-supermarketovou spletitost dole ve Vršovicích a zase si vzpomněl na Bragu. Nějakou dobu to asi ještě vydrží...
Michal Pařízek 24.01.2025
Za pár hodin na Radiu 1 spolu s The DSM IV, Moonchild Sanelly, DJ Lag, Saffron Bloom, Berlin Manson nebo Donnou Summer. New age paranoia.
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.