Václav | Články / Reporty | 06.09.2023
Sliboval jsem minule, že píši naposled, nicméně se žádný článek z letoška neobjevil, a v konci mi přišlo líto letošní jubileum nějak nezaznamenat. Shodou okolností jsem potkal tři Aničky (Brno, Krnov, Praha), které byly na setkání poprvé, a tak jsem je požádal o dojmy a pohled očí nezatížený desetiletím.
VRCHOLY
Anička (Brno:) Mám pěkné dojmy, ale úplně se mi nechtějí shrnovat do psané podoby.
Václav: Hmm, já vlastně psal reporty hlavně jako poděkování organizátorům, kapelám, lidem. Plus oslovení fajn lidí, které bych třeba mohl (a chtěl) potkat v budoucnu. A tedy nejen já. Zprávou víkendu bylo, že v sobotu nakonec dorazili kamarádi, kteří dorazit neměli.
Anička (Krnov): Líbil se mi ten klid, zmizet z civilizace, mít čas přemýšlet.
Anička (Praha): Pro mě byl obrovský highlight čajovna v lukách, doopravdy. Pak východ slunce v neděli a ranní pařba na lehátkách.
Václav: Pravda, luční bar Čaj-ka a okolní pahorkatina mají velký genius loci a staly se přirozeně dalším prostorem setkávání (kromě kostela, hřbitova a stanových míst v sadu), stejně tak jako polská strana a tajné výpravy na zámek.
Anička (Krnov): Oslovil mne Vojtěch Havel (Manželé Havlovi) a Trin. V sobotu přednáška o smrti, v minulosti jsem si na toto téma vyhledávala informace, na koncertech jsem skoro nebyla.
Anička (Praha): Bára Zmeková v kostele, to byla mše a rituál a absolutní láska.
Václav: Vnímám to podobně. Atmosféra na Báře s kapelou mi připadala jako při koncertech domácích Bratří Orffů v minulosti. Klobouk dolů. Byla by škoda nezmínit kolektiv AVA, který kurátoroval čas sobotního dne a noci a rozprostřel své sety v kostele i okolo něj. Fin Shakali byl asi mé jediné must, neb jsem také odkojen finským weird folkem a komunitou okolo Fonalu. Zážitek to byl tak psychedelický, že jsem raději držel všechny „dveře” zavřené.
PÁDY, NEGATIVA, VYLEPŠENÍ, ORGANIZACE?
Anička (Praha): Tyjo, já fakt nic nemám, ale vůbec nic, vždyť tam byly i sprchy.
Václav: Třešničkou bylo zvonění kostelních zvonů ohlašující koncert. Konečně posun od cedulí a vyhlašování reproduktorem.
SETKÁNÍ (I SAMOTA)
Anička (Krnov): Nějak jsem si našla svoje místo a s někým se zapovídala. Neměla jsem s kým jet, raději než bych se nechala připravit o zážitky, jela jsem sama.
Anička (Praha): Nikdy na žádným festivalu jsem nepotkala tolik lidí, co by se mi líbili. Navíc jsem jela na festival zamilovaná, tak to už je nepřekonatelný, že.
Václav: Mě zaujal muž japonského vzezření s partnerkou, kterou jsem tipoval odněkud z Jižní Ameriky. Uvažoval jsem, jaká je jejich motivace. V neděli ráno jsem si dodal odvahy a zeptal se jej, zda je z Japonska a jak se na místě objevili. Odpověděl, že přijeli ze Států jen kvůli festivalu. Protože jsem nechtěl uvěřit, několikrát mi to zopakoval. A vlastně proč ne.
Nemohl jsem se nedotázat otce zakladatele Bratra Orffa alias Lukáše na jeho názor, odkázal mne na video z prvního ročníku. Rozumím, ale je to jako se dívat na deset let staré fotografie, Lukáši.
Možná lépe: Bez očekávání se dostav, „obejmi sad” a udělej si vlastní názor. Třeba se potkáme.
Pelhřimovy
11.-13. 8. 2023
text © Anna + Anna + Anna + Václav + Pelhřimovy
foto © Martin Břežný
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.