blueskin | Články / Reporty | 13.09.2016
Díky zapojení pražské MeetFactory do mezinárodní platformy SHAPE se ve smíchovském klubu poslední dobou ve zvýšené míře objevují hudebníci spojení s tímto sdružením 16 evropských festivalů a uměleckých center. Počátkem září to byla švédská experimentátorka Klara Lewis a venezuelská djka Hyperaktivist - dvojice, která by se za normálních okolností na jedné akci asi jen tak nesešla. Obě dámy ale v MeetFactory zakončovaly jakýsi den otevřených dveří nazvaný Veřejný dům a v jeho umělecky rozevlátém programu se trocha té dramaturgické anarchie rozpustí raz dva, zvlášť když je vstup do klubu zdarma.
Klara Lewis vystupovala za pultem netradičně předsunutým do sálu, na úrovni s publikem, které tak mělo možnost bezprostředně pozorovat drobnou Švédku při vytváření sonických kreací. Ty se pohybovaly na škále mezi noisem ovlivněným power elektronikou abstraktnějšího ražení a strukturovanějšími kompozicemi s téměř autechrovskými beaty. V basových pasážích si člověk mohl naplno vychutnat kvalitní aparaturu MeetFactory, příznivcům audiovizuálna se zas vemlouvaly střídmé, leč působivé videoprojekce.
To Hyperaktivist si vystačila pouze s blikáním dvou ze stropu zavěšených žárovek. Na kost oholené je i její pojetí techna, které ve svých autorských skladbách míchá s acid housem. V MeetFactory se předvedla v roli djky a i když to tak zprvu nevypadalo, byl to nakonec velmi neotřelý zážitek. V Berlíně usazená Venezuelanka totiž ignoruje tradiční postupy výstavby djských setů a místo toho intuitivně propojuje zdánlivě nepropojitelné skladby různých žánrů a dokonce i temp. Zatímco u řady jejích kolegů i kolegyň je v zásadě možné načtrtnout si v duchu pravděpodobnou trajektorii setů, u Hyperaktivist (nomen omen!) jako by platilo jediné pravidlo, a to že žádná pravidla neplatí.
Pro pořádek: poslední účinkující ryze dámského večera byla djka a moderátorka Radia Wave Neoru. Její set už autor těchto řádků bohužel neslyšel. Čtvrtek je sice malý pátek, oproti skutečnému pátku má ale přece jen jisté rezervy. Skutečnou tečkou tak pro pisatele představoval rozhovor zaslechnutý v tramvaji směřující do centra:
On: Co se ti na tom prosím tě líbí? To umění tam?
Ona: Spíš ty party potom… Ale tohle nebyla úplně normální party.
Klara Lewis (se) + Hyperaktivist (ve)
8. 9. 2016 MeetFactory, Praha
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.