Články / Rozhovory

Shearwater o zvířatech, lidech a hudbě

Shearwater o zvířatech, lidech a hudbě

Jakub Pech | Články / Rozhovory | 02.11.2012

Kapela Shearwater se na jarním evropském turné stavila už v Olomouci a teď, na podzim, se vrací, aby v rámci Radio Wave Stimul Festivalu zahrála i v Praze (6. 11. 2012). Po několika zasněně křehkých albech vydali letos u Sub Popu naléhavou desku Animal Joy, v níž tepe zvířecí dravost. Frontmana a jediného stálého člena Jonathana Meiburga jsme chytili před pár týdny uprostřed společné šňůry Shearwater se staršími kolegy z vod alternativního rocku…

Jak zatím probíhá americké turné s Dinosaur Jr.?
(smích) Je skvělé a velmi inspirativní. A taky dost hlasité, takže každý večer, když odcházím z klubu, zvoní mi v uších. Ale vidět hrát tyhle lidi, který žijou hudbou, aniž by se chovali jako rockové hvězdy, to je úžasné.

Jak se vám hrálo na jaře v olomouckém Jazz Tibetu?
Ten koncert se mi hodně líbil. Cestou z Olomouce jsme projížděli Prahou a mrzí mě, že jsme tam tehdy nemohli zahrát, takže jsem nadšený, že to stihneme napravit ještě během letošního roku.

Jarní turné s vámi jela Julie Doiron, zatímco teď to bude Jesca Hoop. Můžete ty dámy nějak porovnat?
Vlastně ne. Musím se přiznat, že hudbu Jescy zatím moc neznám. Ale každopádně budu mít příležitost to napravit. Julie Doiron je dlouholetá kamarádka a jet s ní turné pro mě bylo něco neobyčejného. Ona je taky ten typ člověka, který žije hudbou, někdy bojuje, ale je to krásná osobnost…

Na vaší nové desce Animal Joy jste se dost posunuli, především co se zvuku a energie týče.
Ano, tak jsem to na téhle desce chtěl – aby byla víc bezprostřední a snad i teplokrevnější než některé z nahrávek, co jsme udělali dřív. Přistupoval jsem k ní odlišně.

Z čeho plynula inspirace při psaní nového materiálu?
Měl jsem jeden z těch roků – asi to tak má občas každý -, kdy se celý život najednou obrátí vzhůru nohama. Dřív jsem nechtěl do písní dávat příliš mnoho osobního. Ale u Animal Joy jsem se rozhodl, že to udělám. Takže se ze mě stala postava na albu, která hovoří o proměnách, opouštění starých součástí života a chápání se nových, ačkoliv si ještě není jistá, co jsou přesně zač. A doufal jsem, že to jsou pocity, se kterými se řada lidí může identifikovat, a zřejmě tomu tak je, protože jak jezdíme a hrajeme nové písně, odezvy jsou velice dobré. Naučilo mě to cítit se, že nejsem sám.

Texty jsou otevřenější a kapela jako by zněla víc zblízka…
Jo, to je přesně, jak jsem chtěl, aby deska zněla. Na těch dřívějších zněly bicí jakoby větší a z dálky a doopravdy jsme je nahrávali z opačného konce velké místnosti. Ale u Animal Joy jsem chtěl, ať jsou tak blízko, aby si je posluchač mohl téměř splést s tlukotem svého srdce.

A není tohle přibližování se k posluchači způsobené získáním důvěry vůči vlastnímu publiku?
Nó, to je dobrá otázka. (zamyšlená pauza) Nejsem si jistý. Každopádně jsem sebejistější při vystupování než kdy dřív a je snadné hrát před lidmi, když člověk nemá pocit nedostatku zájmu.

Předchozí trojice alb (Palo Santo, Rook a The Golden Archipelago) tvořila určitý triptych, načež jste odehráli speciální koncert, kde zazněl vcelku. Byla to jakási tlustá čára za jednou kapitolou vaší tvorby?

Dobrý způsob, jak to popsat. Takhle jsme se cítili, když jsme koncert dohráli. Myslel jsem na to, že jsme došli na konec nějakého úseku a k pokračování bude třeba kapelu znovu objevit. Já jsem na starší desky pyšný, aby se to nevykládalo špatně, ale nechci je „předělávat“.

Takže starší písně hrajete v jiném aranžmá.
Ano, to hrajeme. Rozhodně je neopouštíme úplně, ale aktuální playlist stojí na písních z Animal Joy. Bylo docela zvláštní, když jsme před pár týdny na jednom koncertě asi po roce nezahráli Snow Leopard. Teda já jí mám rád, ale bylo osvěžující si od ní pro jednou odpočinout.

Co pro vás znamená spolupráce se Sub Pop?
Spolupráce je skvělá. Rádi jsme dělali s Matador Records, ale změna byla dobrá. V podstatě jsme jen změnili pobřeží – Matador sídlí v New Yorku, zatímco Sub Pop v Seattleu, tedy na západě. Nahrávat pod nimi se osvědčilo, takže budeme u Sub Pop příští rok dělat další desku. Na tříletou spolupráci se těším.

Koncertujete skoro nepřetržitě od začátku letošního února. Měli jste vůbec nějakou dovolenou?
Chtěl jsem udělat alespoň dvě turné po Americe – ke konci roku to budou skoro tři… Kromě toho dvě evropská turné. Podtrženo sečteno, letos to bude kolem dvou stovek koncertů. Je to únavné, ale zkrátka to musíte dělat. Dneska pojedeme deset hodin, zítra dalších osm nebo devět. Tenhle měsíc nacestujeme deset tisíc mil jen po Spojených státech.

Dozrávají písně během hraní a cestování?
Ano, někdy se proměňují natolik, že je sám při zpětném poslechu desky nepoznávám. Říkám si, páni, hrávali jsme to o tolik pomaleji. Mění se dost organicky, změny jsou pozvolné, ze dne na den, takže je průběžně nelze ani zaregistrovat. Taky mě zajímá, jak funguje naše kapela (Shearwater mají teď na pódiu jiné složení než ve studiu – pozn. red.). Jak neustále hrajeme společně, dozráváme v sehraný tým a ke konci turné už o tom ani nepřemýšlím, vylezu na pódium a ani nevím, co dělají ruce a hlas… (smích)
<
Díval jsem se na videa, co máte k Animal Joy (písně Breaking the Yearlings a You As You Were). Téma nahlížení na člověka jako na jeden ze zvířecích druhů je pro vás asi důležité…
Ano. Ostatně zvířata studuju, konkrétně ptáky… Letos jsem strávil měsíc jejich studiem na Falklandech. Je to důležitá součást mého života, a i když je dost odlišná od té hudební, myslím, že spolu komunikují. Někdy je dobré pracovat na něčem úplně odlišném než obvykle a nechat tu druhou část mozku chvíli plavat, protože když se k ní pak vrátíte, je mnohem spolehlivější.

Maska, co máte na sobě v klipu k You As You Were, mi docela připomíná postavičku Black Sheep Boy z obalu stejnojmenné desky Okkervil River (Meiburg byl dříve jejich členem – pozn. a.).
(smích) V tu chvíli jsem o tom vůbec nepřemýšlel, ale opravdu trochu vypadá jako ta postava, i když to bylo zcela nezáměrné. Masky vyrobil Nicolas Kahn, který dělá i obaly našich desek. Měl je už hotové z nějakého svého samostatného projektu a přinesl je na natáčení.

Když už jsem zmínil Okkervil River, jste ještě v kontaktu s Willem Schaffem?
Určitě, já teď žiju v New Yorku stejně jako William, takže se vídáme docela často. Už spolu neděláme, ale rozhodně zůstáváme přáteli a je to dobrý parťák pro diskuzi o různých projektech. Jsem rád, že jsme spolu strávili kus profesionálního života, když jsme se vydali na tuhle cestu.

Vztah člověk/zvíře a masky mě zajímají osobně. Sám totiž vystupuju ve zvířecí masce.
Vážně? A jaké zvíře? Jaký druh?

Papoušek Kakapo z Nového Zélandu.
Jéé, to je úžasný pták. Velká zelená sova!(smích)

Vy jste prý byl na Novém Zélandu – viděl jste ho na vlastní oči?
Ne, Kakapa jsem bohužel neviděl. Byl jsem na vyhlídkové plavbě po ostrovech, ale ostrov Codfish, kde žijí, jsem viděl jen ze člunu. A vy jste byl na Zélandě?

Nebyl, ale chtěl bych se jednou přihlásit mezi dobrovolníky starající se o tyhle papoušky…
Skvělý nápad. To byste rozhodně měl, Nový Zéland je totiž kouzelné místo.

Info

Shearwater (usa) + Jesca Hoop (usa)
06.11.2012 20:00 | Lucerna Music Bar, Praha
www.stimul-festival.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Jim Luijten, Micha Zaat (Tramhaus): Utéct hned na začátku

Klára Řepková 23.10.2024

Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.

Brendan Canty (The Messthetics): Hraní naživo je nejlepší balzám na nafouklé ego

Banán 09.10.2024

Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.

Rasťo Rusnák (Kolowrat): Nové piesne vznikali pomaly

Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024

Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.

Red Fang: Pivo a bulšit

Abbé 03.10.2024

Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…

Jakub Nový (Prague Music Week): Velkou mezeru vidím ve vzdělávání

redakce 30.09.2024

Akce rovněž nabídne příležitosti pro networking mezi umělci a profesionály a představí veletrh s firmami z hudebního sektoru. Programový ředitel nám o tom řekl více.

Midirama (Fuchs2): Musí tam být oheň!

Libor Galia 26.09.2024

Jeden z nových bookerů pražského Fuchs2 je DJ s více než dvacetiletou historií, který se před několika lety stal i producentem. Set v kolumbijském lochu?

Mikuláš Svoboda (HYB4): Přivézt Sungazer je splněný sen

Mariia Smirnova 24.09.2024

Dostal Sungazery do Česka. “Líbí se jim atmosféra Kampusu, rádi se sem vrací,” říká dramaturg hudební sekce Mikuláš Svoboda.

Vlzques (Fuchs2, Swine Daily): Baile Funk jednoducho milujem

Libor Galia 05.09.2024

Jeden z dramaturgů klubu Fuchs2 se rozhodl přinést do pražské klubové scény svěží vítr, nové žánry a neotřelé hudební experimenty s pulzujícími rytmy Latinské Ameriky. Rozhovor.

SJ yellow (Fuchs2): Hraju čím dál rychleji

Libor Galia 28.08.2024

Její radostné skladby s kořeny v hip hopu, RnB a funku a bezchybné přechody vás zaručeně rozhýbou. F2 opening.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace