Jakub Koumar | Články / Sloupky/Blogy | 26.10.2014
Nejsledovanější filmy druhého dne se přesunuly do Domu kultury, který prošel hned dvěma změnami. Na sedačkách se dá normálně sedět déle jak deset minut a v mezipatře se zrodilo živé studio České televize, což působí skvěle. Bohužel je v místě, kde zatím vždy byl prostor pro pohodlný voraz návštěvníků. Festival není jen pro lidi u telky, drahá ČT...
Hudebním fanouškům neměl uniknout jeden z vrcholů večera – Evangelium podle Brabence. Nečekaně komorní a apolitická filmová výpověď o tom, jak se budou střílet kormoráni. A jestli Vráťa patří do této doby, když ani jeden z jeho psacích strojů nebyl nikdy zavirovaný. O tom, že se k němu blázni hlásí, protože cítí, že je načatej. Evangelium podle Brabence je tak trochu pozitivní výpověď v lomozu tak trochu negativního světa. Následná diskuze byla jednou z nejpřátelštějších, které jsem na festivalu zažil.
Když se v předchozím ročníku odtajnil rozpracovaný projekt Gottland (který má letos na festivalu také své místo – tentokrát hotový), honosil se početnou návštěvností. Letošní sekce Work in Progress se zaměřila na filmové zpracování další knihy, která oblétla naši zemi a bleskurychle mizela z prodejních pultů. Jde o publikaci Vladimira 518 – Kmeny, jejíhož filmového zpracování se ujala jména jako Pavel Abrahám, Bohdan Bláhovec a další. Jak tomu u projektů s velkým počtem režisérům bývá, můžeme se těšit na seriál s díly střídavé kvality.
Z představených epizod tahali hip hopeři za nejkratší konec, přestože zaujali nenásilnou a pozorovatelskou formou, v důsledku působili bezradně svým úzkým zaměřením. Motorkáři oproti tomu rozehráli vlnu absurdity, ve které je český dokument tradičně silný, hipsteři, coby aktuální trend dneška, dobře zkombinovali sebereflexi s ironií.
Druhý den taky ukázal první pořadatelské špíčky. Jako například že když se do sálu hrne 300 lidí, otevřeme osmnáctý rok po sobě jedny dveře z pěti. Každý si tak může odstát svůj kus festivalu. Na druhou stranu byla zřízena festivalová free-wifi, takže jste si během dlouhého stání mohli pustit třeba fotbalový přenos. Do Jihlavy přijela Zbrojovka, a tak měl jeden starší dokument letos dodatečnou reprízu. 2:0
18. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
23. – 28. 10. 2014, Jihlava
www.dokument-festival.cz
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.