František Formánek | Články | 14.05.2020
Karanténní lifestyle posledních dní s sebou nepřinesl jen takové příjemnosti jako neúnavný binge-watching YouTube a Netflixu a skypeové popíjení s přáteli. Naskytla se nám díky němu i možnost více tvořit, vzpomínat a meditovat. Třeba takový Jon Hopkins vzal do ruky sto let starou tibetskou mísu, kterou si kdysi koupil na svých cestách po Indii, zapnul laptop a začal nahrávat. Výsledné zvukové stopy potom vrstvil na sebe, až z nich vypreparoval jedenadvacetiminutový meditativní kousek s názvem Singing Bowl (Ascension).
Oproti maximalismu jeho posledního alba Singularity (2018) je nová skladba minimalistickým dronem evokujícím chvíli jemné pohlazení šíje milovanou osobou, jindy zase vhledy do temných zákoutí vlastního nevědomí. Pokaždé ale s očistným efektem. Hopkins kromě dlouhé verze nabízí i rychlý, čtyřminutový „best-of“ edit, jehož existenci si nedovedu vysvětlit. Je to teaser, než si pustíte celou skladbu? Je někdo tak extrémně vytížený, že si nedokáže vyčlenit dvacet minut na klidné rozjímání? Vždyť během těch čtyř minut sotva stíhám vypnout pulzující myšlenky, natož abych se uvolnil a odpočinul si.
Na druhou stranu, Hopkins myslel i na lidi, kteří chtějí meditovat celý den v kuse. Singing Bowl (Ascension) funguje zároveň jako úvod do jeho čtyřiadvacetihodinového Spotify playlistu s názvem Quiet, zaměřeného právě na meditativní ambient. Kromě několika Hopkinsových příspěvků se v něm objevují skladby například Briana Ena, Sophie Hutchings nebo Williama Basinského. Binge meditace zaručena.
Ambient je rozsáhlý a těžko uchopitelný žánr - vesmír sám pro sebe, který prosakuje do hudby všeho druhu. Jeho obliba při výletech do sebe sama je ale neměnná; ať už funguje jako tichý podkres při ASMR videích nebo ve své neředěné podobě coby všeobjímající zvuk, který si můžeme vychutnat celým tělem. Jon Hopkins zve na cestu po okraji tibetské mísy, která vypráví svou stoletou historii ve dvaceti minutách. Těžko odolat.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
redakce 17.11.2024
Altpopová zpěvačka Sarah Kinsley vystoupí poprvé u nás, na zážitek vás naladí playlist jejích oblíbených skladeb.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Michal Pařízek 15.11.2024
Rád jezdím na školní debaty. Zvláštní je, že téměř pokaždé mě vyučující varují, že moc otázek nepřijde, ale většinou to bývá naopak.
redakce 14.11.2024
Novou desku, která výrazně vyčnívá nad ostatní letošní releasy, přivezou už 19. listopadu do Bike_Jesus, kde vystoupí spolu s Pain of Truth.
redakce 13.11.2024
Filmové tipy od programové ředitelky kameramanského festivalu.