Články / Rozhovory

Umakart: Není to o souboji eg

Umakart: Není to o souboji eg

Jakub Šilhavík | Články / Rozhovory | 14.10.2013

Česká superkapela z betonové džungle paneláků o tvůrčím procesu, pomalu se rýsujícím nástupci Vlků u dveří, vizuální stránce a domácích hudebních cenách. Umakart.

Existuje nějaký tajný recept, jak založit českou superskupinu?
Jiří Hradil: Oslovíš Petra Hapku, Karla Gotta, Michala Davida a třeba někoho z Plastiků.

Jaromír Švejdík: Pro střední generaci je tady Umakart a pro mladší… to necháme na nich.

Umakart se skládá z výrazných hudebních osobností, není občas problém, abyste se při psaní písniček shodli?
Jan P. Muchow: Kapela funguje jako parta kamarádů, kteří předtím, než jdou na pivo, něco udělají. Není to o souboji eg, že by se jedno ego tomu druhému snažilo něco dokázat. Jaromír většinou přijde s písničkou, přinese slova, která nesou názor samy o sobě a je předem jasné, jakým směrem se to bude ubírat. A my se snažíme společně dotáhnout ten nápad do konce. Občas je to ale jinak. Když se dělala poslední deska, tak jsme si rozdělili, kdo dotáhne písničky, většinu Dušan, některé Tomáš a něco já. Potom to Dušan smíchal a něco přinejhorším vyhodil. (smích) Je to ale hlavně o tom, že se něco slučuje, než že by se odpuzovalo. Z toho plyne to potěšení…

Debut Manuál vyšel už v roce 2004, následující Vlci u dveří po dlouhých osmi letech… čím to bylo? Chystáte něco nového?
Hradil: Je to daném tím, jak přichází inspirace…

Švejdík: Teď máme velkou inspiraci ve stylu 80. let a jediné, co můžeme prozradit, je, že nová deska bude rychlejší než ty předchozí. Jak stárneme, tak si chceme ještě zatančit. Teď jsem poslouchal jeden Dušanův nápad a ta první písnička vždycky rozhoduje, o čem bude nálada těch zbylých na desce. Ještě k tomu není melodická linka ani zpěv, ale cítím z toho pozitivní taneční náladu. Říkal jsem si, že by nebylo špatné, kdybych já, už skoro senior, začal tančit disco, které jsem za svých mladých let nesnášel… takové smíření po letech. Nová deska bude 130 BPM a víc, zakázali jsme si nosit pomalé nápady.

Na Manuálu se textařky podílel Jára Rudiš, Vlci u dveří angažovali Jana Těsnohlídka. Jedná se o programovou snahu nebo o shodu náhod?
Švejdík: Předem jsme o tom nepřemýšleli, až zpětně mě to cinklo. Já jsem s Járou intenzivně pracoval na Aloisovi, když jsme dělali první desku, a on mi donesl nějaké texty.

Muchow: Jára způsobil i setkání s Honzou Těsnohlídkem, protože organizuje v Arše EKG (literárně-hudební kabaret, pozn. red.) a právě na EKG hráli Dušan s Jaromírem, když tam byl Těsnohlídek jako host. Něco recitoval a kluci přišli s tím, že je to výborný tip. Spíš se to nabaluje, než že by to bylo programové.

Švejdík: Těsnohlídek je víc básník než Rudiš, takže z něj jdou ty texty lehčej než z Járy. Předpokládám, že pokud budeme hýbat s tou novou deskou, tak na ní budou jeho texty. Mám tak vyčerpaný fond, že ze mě texty lezou strašně pomalu. Muchow: To je vždycky tak, že Jaromír dostane hrubý materiál v podobě sbírky a vybere, která ta část nebo úryvek se mu líbí a ten potom ještě sám opracovává. Editorská činnost, aby to bylo vůbec použitelné v 3/4 taktu, který potřebuje nějaké frázování.

Švejdík: Těsnohlídek má dobré nápady, píše současně, což nám vyhovuje. Není v tom přehnaná pompéznost nebo patos, k Umakartu prostě sednul. Navíc je to dobrý kámoš… je důležité, když se snesou lidi v šatně na turné a s ním to bylo prima osvěžení.

Muchow: V šatně mu to šlo. (smích)

Švejdík: Máme ho rádi jako člověka. Jak je Jára Rudiš skoročlen Umakartu, tak je i Honza Těsnohlídek. Je to taková Umakart family a furt roste.

Napadá mě paralela ke grafikům vašich alb… Snažili jste se s Vlky u dveří přijít zase s něčím originálním a navázat tak na Manuál?
Švejdík: Vždycky si vybereme grafiky, kterým věříme a přijdou nám současní. Chceme něco originálního a necháme jim volnou ruku. Nezasahujeme jim do ničeho, možná firma nějakýma logama. Dáme jim důvěru a ono se to vyplácí. Samozřejmě taky koukáme jako blázni a musíme se fotit v divných pozicích v divném oblečení. Ono už to vzniklo kdysi v dobách Escape family – muzikanti, výtvarníci, literáti. Začalo to tezí, že každý umí něco, a když to umí dobře, tak se mu do toho neserem. Nám se do toho taky nikdo nesere. Baví nás na tom, že můžeme objevit nové grafiky nebo fotografy, kteří mají úplně jiný pohled na svět… Potřebujeme čerstvou krev. Co bude dál, netušíme, ale rozhodně budeme hledat v těchto vodách.

Dá se říct, že je pro vás vizuální stránka důležitá?
Muchow: Je to součástí zážitku. Snaha zaujmout pouze hudbou je slepá, lidi na koncertě se vždycky dívají, jak kapela na pódiu vypadá. Vizuální stránka je ještě před zvukem. A pak záleží, jestli máš ambice jako třeba Pink Floyd… některé kapely jsou zase víc cirkus než hudba. Umakart je celkem střídmý, ale rozhodně o vizuální stránce přemýšlíme.

Švejdík: A hlavně nás taky baví, když lidi o tom přemýšlí, že to nemusí být jen estetika krásy ve smyslu zalíbit se obalem nebo oblečením… spíš je vyprovokovat k přemýšlení třeba o nějakých sociálních záležitostech.

Jaká byla vaše první reakce na grafický koncept Vlků u dveří? Narážím na obal stylizovaný do podoby vypáleného CD.
Dušan Neuwerth: Museli jsme si všichni zopakovat, že mají naši důvěru, a potom se nám to začalo líbit. My jsme jim nechali volnou ruku a oni překvapili nejenom fanoušky, ale i nás.

Švejdík: Taky nás donutili přemýšlet, že jo? A myslím, že i vydavatelství. (smích)

Vlci u dveří se dočkali skvělých ohlasů, jak ze strany fanoušků, tak i kritiky. Jak vnímáte nově vzniklou cenu Apollo?
Neuwerth: Nás potěšilo, že nás nominovali, a je fajn, že existuje nějaká alternativa vůči mainstreamu, který je tak zmutovaný.

Muchow: Většina nominovaných jsou tvoji kamarádi a jejich desky tě upřímně baví, takže bys to přál všem. Víš, že v porotě rozhoduje deset lidí, kteří mají rozdílný vkus… Potom nám vyprávěli, že se tři hodiny hádali o tom, kdo vyhraje, protože to bylo pět hlasů proti pěti. O vítěze až tolik nejde, je vůbec hezké, že vznikla alternativní cena k Andělům a oceňují desky, které se mi líbí. Já jsem si přál, aby to vyhráli Charlie Straight… Líbilo by se mi, kdyby skvělá popová deska od kapely, která má popové ambice, dostala cenu od pomazaných lidí, kteří tomu rozumí. To by mi přišlo sebevědomější a odvážnější, než že to dostala deska, která se mi taky líbí, ale její vítězství vlastně vůbec nepřekvapí. Stejně tak bych to přál třeba Lence Dusilové nebo The Prostitutes.

Hradil: Já si myslím, že by bylo potřeba vymyslet nějaký jiný druh ocenění, které by stálo za to a kapelu opravdu nakoplo. To se obvykle nestane, dostaneš nějaký popelník.

Neuwerth: Dostaneš asi 60 litrů od OSA, to není tak špatný.

Švejdík: Je rozdíl, jak to chodí ve světě, lidi se o výsledky zajímají, zvýší se prodej atd.

Hradil: Tam se to pořádně provaří masovými médii.

Neuwerth: Musí bojovat o prestiž cen, a to je u nás běh na dlouhou trať.

16. října chystáte v pražském divadle Archa speciální koncert se zástupem známých hostů. Můžete o tom něco prozradit?
Švejdík: Každý host má něco společného s Umakartem, většinou s někým z nás hraje v kapele, ale taky jsou tam lidi, kterým kluci (Jan P. Muchow a Dušan Neuwerth, pozn. red.) produkovali desky… Prostě Umakart family. Měl by to být velkej mejdan, takže srdečně zveme.

Info

Umakart family, 16. 10. 2013, Divadlo Archa, Praha
https://www.facebook.com/events/441131672639750
http://www.umakart.net/home.html

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jakub Jirásek, Matyáš Švejdík: Mělo to ducha letního táboru pro dospělý

Libor Galia 12.12.2024

Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.

Alf Carlsson: Zkouším nehrát moc rychle

Jiří V. Matýsek 09.12.2024

Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.

1914: Krev, smrt a utrpení

Abbé 04.12.2024

Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.

Simon Kounovský, Oliver Torr: Dorostli jsme do Axontorr

Libor Galia 26.11.2024

Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.

Czech Metal Studies: Metal se dá zkoumat

Abbé 06.11.2024

Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.

David Boháč (NOC6): Klubovnu nám svěřili na dva roky

Mariia Smirnova 03.11.2024

V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.

Jim Luijten, Micha Zaat (Tramhaus): Utéct hned na začátku

Klára Řepková 23.10.2024

Z covidové karantény vzniklé uskupení se na něm střemhlavě vzdaluje od všech vnějších i osobních škatulek.

Brendan Canty (The Messthetics): Hraní naživo je nejlepší balzám na nafouklé ego

Banán 09.10.2024

Brendan Canty byl zakládajícím členem Fugazi. Nyní je jeho hlavní hudební radostí kapela The Messthetics. Rozhovor.

Rasťo Rusnák (Kolowrat): Nové piesne vznikali pomaly

Štěpán Bolf (A.M.180) 07.10.2024

Před devíti lety oznámili košičtí Kolowrat pauzu, která se mohla zvenčí jevit jako úplný konec jedinečné kytarové kapely. Teď jsou zpátky. Rozhovor.

Red Fang: Pivo a bulšit

Abbé 03.10.2024

Parta ochmelků převrtá spousty vypitých piksel od piva na zbraně a brnění, aby srovnala účty s protivnými fantazáky, načež utrží jak černý rytíř v Monty Pythonovi a Svatém grálu spousty…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace