prof. Neutrino | Články / Sloupky/Blogy | 15.12.2018
Tentokrát několik klipů, které by se daly napasovat do antropologické škatulky rituální či lépe pseudorituální. Jsou důkazem, že i v epoše pozdní modernity je stále přítomná potřeba religiozity a sakrální fetišizace lidských artefaktů. Koneckonců umění vždy dokázalo iracionalitu zprostředkovat nejlépe.
Prvním z videí je skladba z nové desky Dyonysus navrátivších se Dead Can Dance, kteří vždy tíhli k vytváření imaginárního kultu a rituální hudby. Klip The Mountain se odehrává v bezejmenném lese, v bezčasí. Jsme svědky jakési pradávné ceremonie, jíž se účastní dvě mladé dívky, zapletené do sítí. Anebo pavučin významů?
Video Jamieho xx Gosh režírované Romainem Gavrasem je natočeno v Číně a hlavním aktérem je černošský albín, který se stává objektem uctívání sekty dalších albínů. Děj se odehrává u napodobeniny pařížské Eiffelovy věže, která skutečně stojí v čínském Tianduchengu. Vše vypadá podivně a nepatřičně.
Letošní klip britské neo-soulové zpěvačky Diany de Brito, která vystupuje pod nickem IMDDB a mnohým je známá především svou kooperací s Flying Lotus. V klipu Running provádí osobní rituál, který je zřejmě útěkem před „běžnou“ realitou. Maska ritualizuje. Závoj halí.
Brujo je indiánský čaroděj. Brujas jsou čarodějky. Rapperka Princess Nokia z Portorika se tentokrát situovala do mladé kouzelnice, která se svými souputnicemi předvádí ženský iniciační rituál v deštném pralese kdesi v Karibiku. Skladba je z alba 1992 Deluxe.
Nejaktuálnějším klipem je X-Ray dobře známého estonského rapera Tommyho Cashe, který paroduje absurditu sektářského života a laciné pseudoesoteriky. On sám se pak pasuje do role podivínského gurua s třetím okem a vede zvláštní náboženskou seanci. Smutné je, že podobné manipulativní sekty nejsou nic neobvyklého, vzpomeňme na neblaze proslulou Rodinu Charlese Mansona, Chrám lidu Jima Jonese nebo indického učitele Osha.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.