Dominik Polívka | Články / Reporty | 12.07.2018
Dälek, kteří rozvíjejí dnes populární noise-rapový žánr, dorazili do pražské Akropole rovnou z trenčínské Pohody. Kapely jako Death Grips, clipping. nebo Moodie Black staví na stylové intenzitě, divnosti a zvukové hrubosti a rozbíhají se dalšími směry, mohlo by se zdát, že pionýři byli překonáni a zatraceni. Ale nejsou.
Žádná předkapela, jen Kool Keith a Public Enemy z barového reproduktoru. Později Depeche Mode a Miss Red z playlistu na hlavním sále. Na plátně artwork posledního alba Endangered Philosophies od Paula Romana.
Will Brooks (MC Dälek) přichází s Mikem Mantecou na stage, sampler, groovebox a pedálové efekty spouští dronovou koláž, která připravuje na hodinu ničivých decibelů. Artwork překryje ponurá vizuální projekce s nápisem „dälek“ a s matně problikávajícími náznaky obrazů a vokálem.
Do disonantní vlny industriálního hluku zaduní silný boom bap beat, pak Brooks se svými striktními a údernými verši, s kšiltem přes obličej ledově diktuje jako kazatel v zajetí zhýralé i depresivní doby. Atmosféra klubu umocňuje tíseň a neklid proudící z pódia, vzpoura strojů trochu jinak. Manteca se opírá o shoegazeové stěny, řečí těla burcuje diváky k akci, kakofonické frekvence podporují Brooksovu syrovou dikci. „I pray for the day of the megaton!“ Dvojice neztrácí čas a s koncem jedné skladby navazuje další.
fotogalerie z koncertu tady
Kromě písní z aktuální desky (Echoes of, Weapons, Numb) zazní i něco z let minulých (Sombre, Eyes to Form Shadow, Megaton, Masked Laughter (Nothing’s Left)). Dojde i na klasický fail, kdy publikum neznalé angličtiny nerozumí, co se po něm chce, track Sacrafice zůstává bez odezvy a mikrofon je namířený do publika zbytečně. Závěr ve znamení nevynuceného přídavku a instagramových fotek, stroje utichají a vrací posluchače do bdělého stavu. Zvuková terapie je dokončena.
Dälek (us)
10. 7. 2018 Palác Akropolis, Praha
foto © su
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.