Kopule planetária pohasíná, kosmos se rodí. V rozsahu necelé hodiny sledujeme etapy, ve kterých se vesmír nacházel, nachází a třeba zas bude nacházet...

Nikdy jsem nevěřil v linearitu hudebního vývoje, nikdy jsem neuctíval interprety ani kapely víc, než bylo nutné. Počítal jsem vždy s niternou intuicí, která mě přivábí k něčemu výjimečnému.

Trnavská mizéria, pohádka v Leidenu i Alexino zaklínání. Výživný březen. Na show Siksa myslím od návratu z Holandska a ještě dlouho budu.

Festival Spectaculare slaví deset let deseti vybranými koncerty po celé Praze a jeho součástí bude letos i Piano Day. Za ním zase stojí dramaturg a hudebník Petr Mazoch.

Marylandská rodačka bývá označována jako spojení Janis Joplin, Florence Welch nebo Courtney Barnett, její písně jsou neúprosně přímočaré a otevřené. Co ji formovalo?

Jedním z hlavních lákadel festivalu Rewire je vystoupení Fever Ray, kterým jsme věnovali i titulní stranu březnového Full Moonu. Ale nebudou zdaleka sami.

Jeho tvorbu si můžeme vychutnat v rámci Spectaculare v jedinečném audiovizuálním projektu Sphere v pražském Planetáriu. Ve kterých křivkách se Mickael také prochází?

Tanečnice a choreografka Cécile Da Costa konfrontuje diváka v rámci uměleckého cyklu Tanec s uměním cestou pohybu a tance, čtěte rozhovor nejen o tanci.

Jednou z premiér letošního Spectaculare bude vystoupení francouzské producentky Chloé s bulharskou multiinstrumentalistkou Vassilenou Serafimovou. Seznamte se!

Představte si, že se z duhové horské dráhy v Mario Kart náhle propadnete do strašidelného domu, který vytváří hyperpopový vesmír plný experimentálních a futuristických zvuků.

Od roku 2005 vydal pět alb, obsáhnuvších svěží folk, nervní šedesátkové blues, gotický elektropop, novovlnné tendence i nápadité synthpopové melodie.

Rychle rostoucí legenda indických folk-metalistů Bloodywood je evidentně silným lákadlem, jenže když se pražské Rock Café vyprodá, nejde o nejpřívětivější místo.

Pod jménem Flash Amazonas se skrývá artpopová dvojice rozkročená mezi Japonskem a Kolumbií.

Sehraná parta etablovaných belgických muzikantů svému vystoupení možná nevědomky nadělila jakýsi rodinný rozměr. Warhaus uhranuli vyprodanou Lucernu.

Vyprodaný a vydýchaný Velký sál Lucerny zažil dvě kapely v excelentní formě, byl to jeden ze vzácných večerů, kde nehraje prvně team z planety B a později Ačko.

Nizozemská postpunková senzace stihla za dva roky existence vydat sotva hrst písní a už se z nich stala jedna z nejžhavějších evropských nadějí.

Fascinující výprava do hlubin slovanského folklóru, která přináší zcela nový kontext, strukturu a výhled do budoucna.

Po večeři se vydáváme do zmíněného klubu Resistor, kde se odehrává otevírací večer festivalu, po cestě Richard Foster udílí přednášku, co všechno musíme v Leidenu vidět, kam všude je třeba…

Po poslechu skladeb jako Isyantar nebo Yalnız Ölü Balıklar Akıntıyı Takip Eder budete chtít jediné: vidět je na pódiu.

Když se to ale potkalo, bylo to intenzivní. Skladby plné deziluze, rezignace a úzkosti.