Články / Reporty

Co se skrývá pod maskou (Slipknot)

Co se skrývá pod maskou (Slipknot)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 30.07.2022

Bubáci ze Slipknot už jsou na scéně skoro čtvrt století a jejich pozice je pevná a neotřesitelná. O nadcházejícím albu The End (So Far) se mluví jako o jednom z žánrově nejočekávanějších a devítičlenný soubor hravě vyprodá i ty největší haly. Slipknot jsou momentálně na vrcholu a publikum – v Praze se dali potkat rodiny s malými dětmi i ostřílení metalisté, byť v kapelních tričkách uniformovaní metal kids jasně vedli – jim zobe z ruky. Do Prahy přivezli velkou show, až se dere na mysl přirovnání ke Kiss. I tady totiž vnějškové efekty zakrývají problematické prvky. Nicméně podlehnout jejich bezskrupolózní živé performanci lze velice snadno.

Úvod patřil mladé formaci Vended. V jejich řadách působí synové dvou členů Slipknot – a je to znát až příliš. Energie a schopnost vyplnit jeviště pohybem jim nechybí, horší to je s nápady a vlastním ksichtem. Veskrze tuctový řvavý moderně pojatý metalcore se sice postaral o první opatrné circle pity, ale to bylo tak všechno. Koncert ukrajinských Jinjer dostal díky společenské situaci úplně nový nádech a odezva byla skvělá. Solidní vystoupení nevybočující z jejich standardu, prototypický zástupce moderního woman-fronted metalu si s velkou halou poradil velice dobře.

Slipknot si hrají na drsňáky. Strašidelné masky, inspirace death metalem, který v jejich podání žádným extrémem není, texty pohrávající si se šílenstvím ve všemožných podobách. A když nestačí ani tohle, ohulíme zvuk tak, že se po celých devadesát minut třese O2 arena na prvních dvou stupních Richterovy škály. Co z toho? Posluchačský komfort jde do kopru. Už posledně dopadl jejich koncert tragicky, letos kapelu zařízl zvukař. Anebo se tím sonickým tlakem, ze kterého se občas vynoří nesrozumitelný vokál Coreyho Taylora nebo údery dvojice bubeníků na vyvýšených platformách, snaží něco schovat. V nečitelné kouli tak přišla o část svého kouzla i premiéra nové skladby The Dying Song (Time to Sing), stejně jako některé další hity.

Co nelze Slipknot upřít, je neskutečná energie a intenzita, s níž do vystoupení jdou. A ta se jako elektrické jiskření přenáší na nadšené, až adorující publikum. Koncertů jsem neviděl málo, ale asi nikdy jsem neměl možnost pozorovat kotel, který opanoval celou spodní plochu. Rozbouřené moře, tak to při pohledu seshora vypadalo. A taky značně agresivní. O excesech se psalo jinde, za sebe dodám, že koncentrace pitomců tu byla vyšší než obvykle. Fanoušci metalu nikdy nebyli žáčci nedělní školy, ale vždycky měli respekt a ohleduplnost. Tohle nové generaci schází.

Za to ale skupina z Iowy nemohla. Ta předvedla oslňující show, metalový cirkus odehraný s nasazením, které by jim leckdo mohl závidět. I když se toho pod maskou mnoho neskrývá.

Info

Slipknot (us) + Vended (us) + Jinjer (ua)
28. 7. 2022 O2 arena, Praha

foto © Martin Bambušek (musicserver.cz)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace