Články / Recenze

Definitivní vrchol post-Sonic Youth období

Definitivní vrchol post-Sonic Youth období

Michal Pařízek | Články / Recenze | 27.10.2014

Ironie je rozverná a věčná, pojmenovat album The Eternal se Sonic Youth hrubě nevyplatilo, do dvou let byl konec s manželstvím i kapelou. Umělecky založené páry to mají těžké, obzvláště ty úspěšné, společný majetek se katalogizuje dlouhá léta. Jaké číslo dostanou hutné riffy, kdo si odnese propletence flajoletů? Chcete sepsat atmosféru? The Best Day je definitivně vrchol post-Sonic Youth období, tvůrce stojí proti originálu. Občanská válka.

Johna Fogertyho z Creedence Clearwater Revival jednou žaloval bývalý label za to, že vykradl sám sebe, podobnost s jednou starší písničkou prý nebyla čistě náhodná. Fogerty svou kauzu vyhrál, jistě i díky tomu naštěstí zůstalo jen u této ojedinělé demence, soudit někoho za originalitu a trademark je mírně řečeno nešťastné. Úvodní tóny Speak to the Wild přinesou neochvějnou jistotu, tohle prostě jsou Sonic Youth. Demolished Thoughts bylo zvukově úplně jinde, Chelsea Light Moving v podstatě také, jenom jinak, na třetím počinu od rozpadu kapely Thurston Moore konečně ukazuje, kdo je tady šéf. King has come, to join the band. Nový den? Nejlepší!

Poslední, co chceme rozebírat, jsou kytarové postupy, Speak to the Wild mluví úplně jasně. Charakteristicky posmutnělá nálada, pozvolné tempo v cyklech buduje pečlivě propracovanou atmosféru, jednoznačný odkaz k milovaným Crazy Horse; tohle je Thurston Moore v té nejlepší formě, na tom, koho má po svém boku, při vší úctě tolik nezáleží. Rozjitřenou duši pamětníka definitivně dorazí následující Forevermore, která by klidně mohla být ozdobou Washing Machine nebo Experimental Jet Set, natolik je to zřejmé. Skylla a Charybda čekají s trpělivě budovanou vášní, dva mnohaminutové monumenty na úvod drží všechny smysly v pohotovosti. Dostat se skrz je složité, snaha o objektivitu marná, ale je to vůbec nutné?

Thurston má naštěstí rozumu víc, vyražený dech uklidní zbytek alba, který je příjemně barevný a pestrý. Na Demolished Thoughts navazují Tape nebo Vocabularies v hlavní roli s akustickou kytarou, singlová Detonation je šleha bičem la Chelsea Light Moving a neodolatelně optimistická titulní skladba patří k nezapomenutelným. Každý tón tu jásá, každý úder do strun znamená další erupci radosti. Londýn naučil newyorského patriota swingovat, takhle přímočaře to Thurston Moore asi nikdy neřekl. Nový život, nová kapela, nový den. Starého psa novým kouskům nenaučíš, ale pořád se dokáže zabavit.

Vrchol? Snad nádherná instrumentálka Grace Lake, opět jedna z těch, které by Sonic Youth určitě neudělali ostudu, ukazuje se, jak je důležité mít v kapele dalšího kytaristu Jasona Sedwardse, výtečná je i závěrečná Germs Burn věnovaná dávnému hrdinovi, zpěváku kalifornské punkové legendy Germs, Darby Crashovi. Vůbec je pozoruhodné, nakolik se Thurston Moore obrací na novém albu do minulosti, pohled je to zjevně uspokojivý. Nádherná fotografie budoucí paní Mooreové na obalu to celé uvozuje. Den je krásný.

Info

Thursten Moore - The Best Day (Matador, 2014)
www.facebook.com/ThurstonMooreOfficial

Live: Thurston Moore (us)
30. října 2014
Lucerna Music Bar, Praha
www.facebook.com/events/308115339371449

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace