Články / Recenze

Do nitra mladých mužů z ostrovů - Young Fathers

Do nitra mladých mužů z ostrovů - Young Fathers

Jakub Šíma | Články / Recenze | 06.10.2015

OHODNOŤTE DESKU

Když Young Fathers s předchozí deskou Dead vyhráli Mercury Prize, ocenění pro nejlepší britské album roku, byla z toho malá senzace. Až na stejnou cenu nominují White Men Are Black Too, už se nikdo divit nebude. V kapele totiž stále žije to, čím je britská scéna výjimečná. Nesmlouvavost, odvaha a originalita je jen stručný výčet vlastností, které za průlivem La Manche způsobily v posledních dekádách několik hudebních revolucí. A Young Fathers jsou v této tradici pevně ukotveni. Ať už revoluci způsobí, nebo ne.


A když v úvodu desky uslyšíte zašeptání „here is another ticket“, můžete si být jisti, že nejde jen o lístek na hudební jízdu, ale také do nitra duše i mozku mladých mužů z ostrovů. Jen nástupiště je zase o kus dál a neortodoxní boyband sebejistě unikl z dosahu minulých srovnání. Přirovnání k experimentálnímu charakteru Shabazz Palaces nebo Death Grips, ke kterému ještě mohly svádět písně jako Queen Is Dead, už opustilo horizont srozumitelnosti. Kapela s novinkou dovádí svébytné uchopení popu k jeho radikální podobě a skrz vlastní prožitky rovněž k mimořádné naléhavosti. Dunivé kopáky diktují pevný rytmus, přes který se bez ustání přelévá řada melodických rovin, jež se v průběhu tracku, díky použití různých samplů, několikrát promění. Struktura skladeb je tak předem nerozluštitelná a nabízí řadu nečekaných gradací a intenzifikací nálad. Ke slovu i tentokrát přichází řada inspiračních momentů s africkým rodným listem, které se mísí s různorodými zvuky, jako jsou kravské zvonce v Old Rock n Roll nebo hvízdání v John Doe. Vše umocňuje mocný i tklivý trojhlas, ať už zní celý najednou, nebo je rozštěpen mezi jednotlivé členy.

Provokativní je už název desky a obsah jednotlivých tracků si s ním nezadá. Místo aktuálních politických nebo sociálních témat se soustředí na nadčasové otázky, kterým se bez rezignace na vlastní osud nevyhnete. Našeptávají tajemství, ukazují okousané nehty kolektivního svědomí a strkají prsty do dveří konečně započaté spokojenosti. Z nesmlouvavého až zlověstného tónu nepolevují, byť momenty smíření nalezneme i zde.

Na nahrávce je znát překypující kreativita tvůrců, a proto překvapí sevřenost a kompaktnost výsledku. Hluchá místa jsou cizím slovem, jednotlivé písně sešlapují plyn až k podlaze a během poslechu není kdy vydechnout. Nic nevyčnívá, ani nezaostává, a oblíbeným trackem může být kterýkoli z dvanácti zářezů. Young Fathers udrželi vysokou úroveň tvorby, ale deska zároveň mohla vzniknout kdykoli a kdekoli. Přesto je na ni třeba pohlížet jako na další dítě ostrovní originality a nebát se ji zařadit do tradice jmen jako Massive Attack nebo Tricky, kteří svým originálním pohledem dokázali mnohé obrátit vzhůru nohama. A jestliže teď Amerika objevuje grime, můžeme se jen dohadovat, kdy objeví i Young Fathers.

Info

Young Fathers – White Men Are Black Too (Big Dada, 2015)
www.young-fathers.com

Live:
13. 11. 2015 Kabinet Múz, Brno
14. 11. 2015 MeetFactory, Praha

text © magazin Full Moon #50
foto © Katherine Anne Rose (Observer)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace