Články / Recenze

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská | Články / Recenze | 19.01.2024

Úpěnlivost až dravost nástrojů, které spolu skvěle komunikují. Do toho vmíchejte svérázný zpěv a hluboké, někdy surrealistické texty a máte nové album Flat Worms. Deska nazvaná Witness Marks je neotřelou cestou, jak tato garage-punková trojice z Los Angeles skrze zvukové efekty, podmanivé linky i chytlavé refrény zvládla vyjádřit dojmy ze světa plného absurdit, silných emocí i zoufalství.

Album otevírá úderný zvuk zkreslené baskytary, do kterého se vloží kytarový riff, který jako by člověka střílel do vesmíru, znovu a znovu se stejnou intenzitou při každém opakování. Do toho se přidá zpěv Willa Ivyho, trochu vyprávěný a skvěle spolupracující s kytarou i rytmickou sekcí. Vyústí v melodický popový refrén. Píseň Sigalert vypráví o tom, jak se ze zoufalství rodí něco nového, co člověka rozhýbe a vysvobodí. Že by láska? Tato úvodní skladba každopádně nastavuje albu elektrizující laťku, které se mu pak skvěle daří držet.


Flat Worms si vystačí se třemi členy: bubeník Tim Hellman tvoří pevný rytmický základ, na kterém staví i basák Justin Sullivan nešetřící k tomu zkreslením a drsnými zvuky, přitom se nebojí melodičnosti. Ta zazáří v singlu Time Warp in Exile, kde basová linka spolu s kytarou krásně kreslí cestu písničkou. Will Ivy do toho křičí svou pravdu inspirovanou příběhem Abela a Kaina – tu o žárlivosti, kterou má každý z nás v sobě nevyhnutelně zakódovanou.

Kytarové riffy i sóla úpějí a odrážejí texty. V Suburban Swans se kytara nezastaví, riff ostrý jako břitva zesiluje napětí celé situace někoho, kdo musel odjet a po návratu mu nezbylo nic, k čemu se vlastně vrátit. Nic, co by tam mohl dělat, nikdo, koho milovat. Tahá ho to za srdce podobně jako onen neutuchající a na text i bicí s basou reagující riff.

Kytara střílí jako z kulometu ve skladbě SSRT, jejíž název a opět napjaté téma vycházejí z výzkumného testu korozního praskání pod tlakem. Ani pod napětím nelze přestat dýchat ani hýbat se, tak jako ocel nebo stříbro. V písni Sick of My Face zase kytara úpí spolu se zpěvákem omílajícím frázi z názvu. Nechybí ani ryze punkové písně jako Orions Belt a Gotta Know nebo jižanský rock připomínající 16 Days, ve které zpěvák truchlí z odchodu milé podobně jako její zoufalstvím zkypřené kytarové sólo z triol.

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty, aby se dotkly témat aktuálních i stále platných – odcizení, žárlivost, nátlak, láska. Americká trojice novým albem dokazuje, že punk is not dead – jen se míchá do různých žánrů, dotýká se mnoha témat a dokáže zaujmout, když má něco navíc.

Info

Flat Worms –⁠ Witness Marks (Drag City, 2023)
Bandcamp kapely

foto © Owen Schmit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace