Jakub Šilhavík | Články / Recenze | 02.08.2018
Na kultovním statusu amerických Melvins nic nezměnila ani frenetická aktivita posledních let, kdy protagonisté Buzz Osbourne a Dale Crover vydávají prakticky každoročně více či méně povedenou novou nahrávku. Po předchozích experimentech se souhrou dvou bicích souprav vznikala Pinkus Abortion Technician za účasti rovnou dvojice baskytaristů. Klasickou sestavu Melvins tentokrát doplnili staří známí Jeff Pinkus (Butthole Surfers) a Steven McDonald (Redd Kross).
Skvělá atmosféra během nahrávání zní jako oblíbené klišé tiskových zpráv, ale hned úvodní skladba Stop Moving to Florida ukazuje, že nejsme daleko od pravdy. Čtveřice ostřílených hudebníků s dětskou poťouchlostí oživuje letitou odrhovačku Stop, která uprostřed přejde ve věrnou předělávku Moving to Florida z dílny Butthole Surfers. Bizarní humor a psychedelická atmosféra domovské kapely Jeffa Pinkuse visí ve vzduchu po celou dobu stopáže. Ostatně samotný název alba odkazuje na přelomovou desku Locust Abortion Technician, kterou se Butthole Surfers v roce 1987 nesmazatelně zapsali do historie alternativní hudby.
Zdánlivě klidné akustické skladby klamou tělem a pod nánosem psychedelického oparu pomalu přitvrzují. Charakteristický zvuk Melvins však dostává prostor až v samotném závěru, kdy se konečně naplno rozezní hlas Buzze Osbornea, který si suverénně klestí cestu těžkotonážními sabbathovskými riffy a strojovými údery bicích, ať už se jedná o vlastní skladby nebo překvapivou coververzi I Want to Hold Your Hand z dílny The Beatles.
Dokonalá pohádka se však nekoná, novinka Pinkus Abortion Technician zní pouze jako zábavná pocta časům, kdy Melvins a Butthole Surfers bylo možné považovat za radikální kapely na vrcholu kreativních sil. Jako by se samotní hudebníci tentokrát spokojili s pouhým ironickým pomrkáváním pro zástup věrných fanoušků.
Melvins – Pinkus Abortion Technician (Ipecac, 2018)
web kapely
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.