Viktor Palák | Články / Recenze | 23.01.2019
Trvalo pět let, než Lightning Bolt přišli s novým albem (prvním pro Thrill Jockey). Jejich fanoušci jsou už ale smířeni s tím, že pohybopudné duo dobře ví, jak všechno dohnat. Doslova. Navíc to není tak, že by se Brian Gibson a Brian Chippendale v mezičase odmlčeli – první jmenovaný pracoval na autorské videohře, druhý na komiksech a kromě toho hrál s Black Pus; oba pak samozřejmě koncertovali s Lightning Bolt. Kapelou, která vyvrací úvahu, že spolky vzešlé z prostředí uměleckých škol postrádají autentické jádro.
Pokud ohlášení nového alba působilo jako vzpruha, leccos to vypovídá o energii, jakou Lightning Bolt dokáží vybudit a jak je pro ně klíčová. Dvojice proslavená kontaktními koncerty, na nichž se lámou rytmy i kosti, dosud stavěla na syrovém zvuku zkušebny, který přenášela i na nahrávky. Co ale fungovalo na pěti předcházejících řadovkách, se náhle ukázalo vyčerpaným a kapela se rozhodla poprvé vstoupit do studia, čímž vzbudila důvodnou pochybnost, zda se z jejího zvuku něco nevytratí. Nevytratilo. Znásobilo. Lightning Bolt obrátili obavy ve výhodu a Fantasy Empire má opět energii čerstvě rozcvičeného boxera a návdavkem i hodně šťavnatý zvuk.
Víte, jak Björk v Declare Independence hecuje „Higher! Higher!!“? Na téhle úrovni začíná frenetičnost Lightning Bolt, kteří z nahozených otáček nikdy nesleví. V jednoduchém mustru vytvořili nenapodobitelný svět s bohatým vnitřním životem. Jejich živelné noiserockové skotačení stojí na neotesanosti a zároveň preciznosti, něco jako mathmetaloví neandrtálci. Ve všech devíti živelných skladbách se jeden tón veze na druhém, jedna obhroublá melodie je vytloukána z druhé, a i když se vzedme nějaký zvlášť pominutý motiv, dává smysl.
Používá-li Gibson pro svou videohru Thumper obrat rhythm violence, lze to vztáhnout též na jeho kapelu. Přes obrovskou energičnost ale nečekejme grindové telegramy: méně než dvě minuty zde má jediná skladba, a sice narušená Leave the Lantern Lit; ta závěrečná naopak překročí minut jedenáct a kvapík je to přitom srovnatelný se skladbami poloviční stopáže. A když už se Lightning Bolt rozhodnou na chvíli zpomalit (Mythmaker), nevytratí se ani smítko energie, jaká vyvěrá z jedinečného lektvaru hutného základu, melodického náporu a potlačené zpěvnosti. A ač tu dojde i na (bas)kytarové sólo, nelekejme se – v podání Lightning Bolt není prokletím. A kdybychom přece jen chtěli něco okatě obdivovat, pořád tu je Chippendaleova bicí atletika. Upřímně: album stejně strhne pozornost jinam.
Až zase někdy narazíte na zprávu o oživnuvším nebožtíkovi, ověřte si, zda není v článku zmínka o nedalekém koncertě Lightning Bolt. A přepadne-li vás pocit, že stárnete, zažeňte ty myšlenky s Fantasy Empire. Živá hudba, živá voda.
Lightning Bolt – Fantasy Empire (Thrill Jockey, 2015)
fb kapely
Živě:
Lightning Bolt (us)
29. 1. 2019 20:00
Underdogs', Praha
fb událost
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).