Fullface: Hovory s Wild Tides: Part II

S Kubou Kaifoszem z Wild Tides o nahrávání Sever Fashion, o metalu v logu i o tom, co se stane, když Přílivy za zvuků kostelních zvonů zaplaví Hell Camino.

Skvělé EP I Only Miss You When You’re Gone jsi nakonec stáhl z oběhu. Proč?
Protože když jsem ho před víc jak rokem začal dělat, zbytečně jsem na všechno spěchal. Měl jsem dvě písničky a neukojitelnou potřebu nahrávat, a tak místo toho, abych se uklidnil a dopsal celý album, okamžitě jsem vyplivl I Only Miss You When You’re Gone a říkal si, že z toho udělám takovej „work in progress“ projekt, kam budu postupně přidávat další a další písničky. Prostě jsem si to tenkrát musel nějak odůvodnit, tenhle nedomyšlenej krok. A samozřejmě jsem to pak vůbec nerealizoval. No ale teď je všechno jinak. Album mám dopsaný, právě jsme ho začali nahrávat. IOMYWYG jsem stáhl, protože jak Daydream Dayjob, tak Longing budou na novým albu, ale ještě se v nich chci trochu pošťourat, donahrát tam kostelní zvony a podobně. A pak to začít postupně po písničkách dávat ven tak, jak jsem původně plánoval.

Po poslechu Sever Fashion snad ustanou řeči o tom, že jste primárně koncertní kapela. Je to hlučná deska se skvělým hutnějším zvukem.
Hele, já nevím. Já celý to s koncertní kapelou nikdy nepochopil. Mám jak Hearts on Fire tak Hung Loose pořád stejně rád a stojím si za nima na sto procent a ve všech ohledech. U Sever Fashion jsem už zase pro změnu slyšel někoho píčovat, že to má zvuk tentokrát moc uhlazenej a není to dost punk. To, že ti přijde hutnější, bude daný tím, že je tam skoro všude nahraná i basa. Asi jak stárnu, tak mi tam ty basový frekvence začaly konečně chybět. A jak říká můj nejoblíbenější kytarář Jíra Mázl, kterej se mnou má nezměrnou trpělivost, protože mu pořád volám kvůli totálním kravinám: „Tak jste si aspoň udělali jméno na tom, že jste kokoti, co nemaj basu, k něčemu to dobrý bylo.“

Do jaké míry má v tom, jak Sever Fashion zní, prsty Martin Přikryl? Předpokládám, že jste si sedli i po hudební stránce, poslední deska The Prostitutes je brilantní, co myslíš?
Hehe. Upřímně, já v životě žádnou desku The Prostitutes neslyšel. Už si nevzpomínám, kdo nás tenkrát propojil, ale dělali jsme spolu už na zmiňovaným IOMYWYG, protože jsem nemohl najít nikoho, kdo by mi pomohl s mixem a masterem, což jsou věci, ve kterých se vyznám hůř než pejsek a kočička ve vaření. Tak i tak jsme si ale překvapivě sedli, i když spousta lidí, kterým jsem o tom říkal, na mě valila oči, že zrovna my dva si přece rozumět nemůžeme v žádným případě. Bylo to v době, kdy jsem začínal bejt až nemocně závislej na Neilu Youngovi a IOMYWYG bylo založený na jeho albu Le Noise. Celá naše komunikace během mixu a masteringu vlastně probíhala způsobem „udělej to víc Neil Young a tady zase trochu míň Neil Young“, což asi teď vyznívá úplně dementně, protože tak ani jedna z těch písniček vlastně nezní, ale my jsme tomu v tu chvíli rozuměli a výsledek byl pro mě naprosto zázračnej, protože náběry ze studia byly víc než z poloviny na vyhoz. Proto jsem chtěl, aby byl Martin s náma i u nahrávání Sever Fashion. A naštěstí si na to udělal čas, protože jsem mu to tak nějak oznámil den před tím, než jsme šli do studia. Co se týče jeho podílu na zvuku desky, asi nejlíp to dokážu vystihnout tak, že to, s čím jsme odcházeli z Českýho rozhlasu, znělo jako B-strany Olympiku a to, s čím jsme vylezli z jeho studia potom, co jsme se v tom asi dva tejdny do zbláznění hrabali, je Sever Fashion. Takže doufám, že ho ještě moc neseru, protože ho teď nutím i do nový desky, která se bude jmenovat Hell Camino.

Přibliž vznik westernovýho songu Working on the Highway of Love. Pro mě je to celkem dobrej příklad esence Wild Tides, i když to tak na první poslech možná nezní. Mám na mysli kombinaci nadhledu a ironie, smyslu pro melodii a textu.
Ha. Working on the Highway of Love byla v zárodku hodina angličtiny, v rámci který jsem si dělal prdel z Bruce Springsteena a zároveň učil přídavný jména. V tom názvu jsou všechny věci, co má správná písnička od Springsteena mít a já pak nutil studenty, aby mi ji popisovali stylem: „A jakej má refrén?“ A studenti odpovídali „Obří, epickej, rodidla trhající, atd.“ Co se týče textu, celý je to odkaz na první písničku mý nejoblíbenější fiktivní kapely Spinal Tap – All the Way Home a kytarovej part, tak jako celej song, mě napadl ve Španělsku, kde jsem byl na poutní cestě do Santiaga a zpíval si do kroku, protože jsem s sebou neměl kytaru. První „demíčka“ WOTHOL, No Fun at All a Hook & Sinker jsem si zpíval za pochodu do mobilu někde uprostřed země nikoho, abych je nezapomněl. Tyvole, já jsem hroznej strejda. Ke všemu mám nějakou debilní historku…

Nechtěl bych to nadinterpretovávat, ale vaše nový metalový logo od Lukáše (Grey Days), který dominuje na parádních plátěnkách, taky vystihuje určitou míru nadsázky a ironie, se kterou Wild Tides pracují…
Nenadinterpretováváš. Celý to začne dávat ještě větší „smysl“ až Sever Fashion vyjde jako splitko s My Dead Cat. Už ani nevím, jak a kde jsme to vymysleli, ale prostě jsme se se Slovčou z MDC shodli na tom, že tomu uděláme vizuál jako old-skoolovýmu h/c splitku, protože nám to v tu chvíli připadalo strašně super a chytrý a tak. Luka to pak jako obvykle vytáhl ještě dál, než jsme si vůbec představovali, za což jsem mu šíleně vděčnej. Vždycky ty naše debilní nápady zrealizuje způsobem, ze kterýho serem kostky štěstí.

Často se řeší přínos fanouškovské podpory přes bandcamp - jak to funguje u Wild Tides? Posílají lidi za jednotlivý LP a EP peníze, případně podporují kupováním merche?
Jojo, funguje to, za tři roky jsme si přes bandcamp vydělali skoro 5000,-! Já miluju bandcamp za to, jak je to úžasná platforma. To, že si můžeš stáhnout věci v tý nejlepší kvalitě, a ne jenom jako podělaný mp3, je absolutní bomba a že je to pro všechny kapely zadarmo, dokud si nevyděláš snad 100 000, je ještě lepší, protože to pro nás znamená, že máme bandcamp zadarmo doživotně…

Jaké bude druhé LP Hell Camino? Pochopil jsem, že půjde o poklidnější věci, je to tak?
No, hele, jelikož to dělám celý sám v návaznosti na IOMYWYG, tak tam nebudou bicí, ale jenom kytary, zpěv a udělátka, jako třeba dřívka nebo ty kostelní zvony. To je můj odvěkej nesplněnej sen, mít na nahrávce zvuk kostelních zvonů. Nevím proč. Na druhou stranu to Wild Tides nebude nijak popírat. Je to něco,z čeho jsem se potřeboval vypsat a skladby jsou víc písničkářský než kapelní, tak jsem s tím nechtěl kluky „otravovat“.

O čem to celý bude?
Tematicky je to o vyrovnávání se a smíření sám se sebou a věcma, který jsem za posledních pár let napáchal a už nezměním. Ale není to přehnaně lítostivej ufňukanej melancholickej balast, to zas ne. Takovej frackovitej šedesátkovej doo wop řiznutej Neilem Youngem. I když náš bubeník Míša říkal, že v tom slyší Plíhala a Vegy že Death Cab for Cutie.

Young loni vydal Storytone, pětatřicátý studiový album Neila Younga. To je neuvěřitelný. Jak se ti pozdává?
Ježiš, já z tohodle rozhovoru vyjdu jako sebestřednej a omezenej debil. A tak to asi má bejt. Nevím, neslyšel jsem ho. Poslouchám teď už asi měsíc v kuse druhý album od The Band – The Band a myslím, že ještě nějakou dobu nebudu muset slyšet vůbec nic jinýho, i když je pravda, že jsem se začal vracet ke klasikám, jako jsou Love Visions od Nobunny a modrý album Weezer. Jediný, čím to ještě prokládám, je zpomalený video od Mary Kate a Ashley Olsenových – Gimme Pizza. Jinak jenom The Band, Nobunny, Weezer a zase The Band. Ta kapela mě až nezdravě fascinuje a tak můžu jen a jen doporučit. Neil Young mi nikam neuteče. U něj jsem stejnak totálně seklej na Everybody Knows This Is Nowhere a většina pokusů seknout se na jiným albu zatím kromě on the Beach, Trans a Everybody’s Rockin’ vyšla naprázdno.

Jak dopadl comebackovej koncert v Café V lese?
Tyjo, V lese to bylo až dojemně skvělý. Náš koncert stál sice chvílema za starou belu, jak jsem byl nervózní, ale ten pocit, že dvě stě lidí přišlo jenom a jenom na nás, byl úžasnej. Nikdy jsme takovej koncert nedělali. Jsme vždycky buď jenom před- nebo po-kapela, takže jsme si zvykli na to, že naše fanouškovská základna na takových koncertech se pohybuje někde mezi šesti a třiceti lidma, podle toho, kde a s kým zrovna hrajem. Do roka něco podobnýho uděláme znova! Teď nás čekaj další koncerty, mě nahrávání, dělám do toho ještě písničky na další album, protože jsem poslední dobou až nezdravě produktivní. Uvidíme, jak se to vyvine. Vlastně žádný zásadní změny. Starý dobrý Bouřlivý vlny ze Žižkova…