Tomáš Kaňka | Články / Recenze | 07.05.2019
Vlastně by Hauschkovi stačilo, kdyby donekonečna opakoval recept rané nahrávky The Prepared Piano, na níž definoval svůj nezaměnitelný styl, tak dobře vystižený názvem desky. Posluchač by byl dost možná spokojený. Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů (Nils Frahm, Ólafur Arnalds), kteří za pomoci elektroniky a jiných zvukových pomůcek objevují možnosti klavírního zvuku. Hauschka si kromě sólových nahrávek vyzkoušel i několik kooperací a taky množství filmových soundtracků, s populárním Lion v čele. Výzvám ale zjevně není konec, novinka A Different Forest je zase jinde. Jiný les, jiný přístup, alespoň v kontextu Hauschkovy tvorby. Radikálně osekaná zvuková nadstavba, klavír v takřka nahé podobě.
Podobně jako některé další Hauschkovy nahrávky, i ta nová je tematicky pevně svázána s realitou našeho (časo)prostoru. Tentokrát nejsme v německém Ferndorfu ani opuštěném městě, ale mimo civilizaci v dětství, na lesní procházce s tátou. Hauschkovi se naštěstí daří tuhle idylu zprostředkovat bez nenechavého sentimentu, který by zvláště v kombinaci s obnaženým klavírem mohl znít hrůzostrašně. Svět procházek je představený možná jemně, bezzádrhelově, ale za únosnou hranu se nechodí.
Třináct skladeb subtilního rozsahu tvoří kompaktní putování, které nezastavují ani krátké pauzy-nádechy. Tmelem je pomalejší tempo a atmosféra klidu, neznamená to však, že by A Different Forest nabízel pouze odpočinkový poslech. Některé skladby se nechají odhalit hned, jiné – a těch je mnohem víc – vyžadují rozvážnější přístup. Snadno zapamatovatelný motiv přitom není příslibem „hitu“, v pozvolné kolekci nijak neruší a nelikviduje její klidné plynutí. Dalo-li by se v krátkosti popsat, čím Hauschkovo nové album je, z hlediska autorského bychom mluvili o experimentu, z hlediska izolovaného díla právě o pokojném, téměř ambientním toku. Ten možná až příliš spoléhá na neustále rozpitou impresi a nedokáže nabídnout takové momenty jako pianistovy starší skladby, ovšem i při bezcílném toulání lesem lze natrefit na zvláštní pařezy, záhadné mýtiny nebo myslivce.
Právě tyhle skutečnosti se při poslechu A Different Forest neustále vkrádají do mysli a ucha. Na jedné straně jsem nadšený, že Hauschka neustále sonduje a nenechá posluchače spokojeně se rochnit v dobře známých principech, na straně druhé není výsledek tak dechberoucí, jako když si Hauschka udělal z klavírního křídla hračkářství. Alespoň zatím.
Hauschka – A Different Forest (Sony Classical, 2019)
web umělce
Živě:
Hauschka (de) + Pieter De Graaf (nl)
17. 5. 2019 20:00
Divadlo Archa, Praha
fb událost
foto © Gregor Hohenberg
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.