Články / Recenze

Jak oslovit Anthraxem

Jak oslovit Anthraxem

Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 11.04.2016

OHODNOŤTE DESKU

Tak se nám pomalu kompletují novinková alba „velké thrashové čtyřky“. Zatímco Slayer a Megadeth se snaživě vrací do minulosti a na Metallicu se stále čeká, Anthrax na novince For All Kings posunuli svůj zvuk a od ortodoxního thrashe ukročili k životaschopnějšímu stoner metalu. Svůj domovský žánr však úplně neodhodili, stále je na desce dost skladeb, které thrashovou dravost nezapřou (např. Evil Twin).

Mnohem zajímavější jsou však položky tracklistu, které jsou důkazem probíhající transformace. Úvodní You Gotta Believe, roztažená do epických sedmi a půl minut a uvozená orchestrálním – až filmovým – intrem, začíná ve vysokooktanovém nářezu, aby uprostřed zpomalila a v závěru se vrátila k žánrovým kořenům. Ortodoxní fanoušci Anthrax asi nebudou souhlasit, ale odklon od mladicky nevycválané, testosteronem nabité agresivity směrem k modernějšímu, v jádru klidnějšímu pojetí metalu kapele jenom prospěl. Anthrax nelze upřít schopnost napsat kvalitní skladbu: dovedou pracovat s jejím vnitřním napětím (vyvážená kombinace baladičnosti i nářezu v Blood Eagle Wings), proplétají rytmy a nálady, ale zároveň vědí, kdy přestat - vždy na vrcholu. Deska For All Kings je díky tomu dokonale kompaktní a zároveň hitová. Kupředu ji posouvá také kvalitní produkce, což, přiznejme si, trochu problém starších desek, zejména perfektně nazvučená rytmika a hutný, plný zvuk kytar.


Všechny výše uvedené thrashmetalové legendy se zaklínají tím, že na svých posledních deskách omládly. Ve skutečnosti se to však (zatím) povedlo jen Anthrax. Jejich novinka For All Kings totiž není jen nostalgickou vzpomínkou na nejslavnější období, Anthrax hledí vpřed a nebojí se vstřebávat moderní vlivy. Díky tomu mají šanci oslovit i mladší, klasickým thrashem nepolíbené publikum.

Info

Anthrax - For All Kings (Nuclear Blast, 2016)
www.anthrax.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace