Články / Recenze

Všemi kruhy Inferna (Knocked Loose)

Všemi kruhy Inferna (Knocked Loose)

Klára Šajtarová | Články / Recenze | 21.08.2024

OHODNOŤTE DESKU

Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky, jejíž zář zastiňuje i mnohá velká jména světové scény. Před rokem dobyli podia mainstreamových festivalů jako Coachella, Bonnaroo nebo Lollapallooza a v srpnu vyrážejí na tour se Slipknot. I přes tyto úspěchy Knocked Loose rozhodně mainstreamu tvář nenastavují, naopak otáčejí se k němu zády – svědčí o tom jejich nová, zatím nejbrutálnější nahrávka You Won't Go Before You're Supposed To. Nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.

Tentokrát se nejedná o koncepční desku, ačkoliv by si to určitě zasloužila, jako tomu bylo u EP A Tear in the Fabric of Life (2021), které provádí stupni extrémního smutku po ztrátě milované osoby. Očekávání jsou nebezpečná a – Knocked Loose se jich nebojí. Vzhledem k oznámení, že se na novince objeví temná princezna Poppy (Suffocate) a Chris Motionless z Motionless in White (Slaughterhouse 2), se nešlo ubránit skepticismu. Deska ovšem všechna očekávání předčila, když nabízí sedmadvacet minut krystalického vzteku. Vokalista Bryan Garris předvádí zatím nejlepší výkon, díky jeho vysoce postavenému hlasu znějí texty energičtěji a zoufaleji, což je perfektní kombinace. Jako by byl posluchačovým průvodcem všemi kruhy Danteho Inferna, přičemž charakteristické „Arf Arf“ vystřídalo metalcorové „Bleugh“.


V prvních sekundách se rozezní zvonivé broušení nožů oznamující začátek konce. Zvláštní pocit klidu velmi rychle rozdrtí blast beat a Garrisův řev, přepínám do survival modu. Potřeba odloučení je zhmotněna do skladby Suffocate: „I will dig until I find the fucking root, I suffered because of you…“ Bubeník Kevin Kaine se nebojí experimentovat a předvádí mimořádný reggeatonový breakdown, své přidává taky Poppy a je těžké odpoutat se od myšlenky, že by měla i ve své tvorbě čas od času více zařvat. Suffocate uzavírá bzučení much, které jako by poletovaly nad hnijícím masem – takovými hororovými momenty je celé album naskrz propleteno. Singl Don't Reach For Me se skládá téměř výhradně z breakdownů a i díky chytlavému refrénu, kytarám (Isaac Hale, Nicko Kalderon) a base (Kevin Otten) bude úžasně fungovat naživo. Blinding Faith jde tak trochu ruku v ruce s přebalem. Přímočarý text je silně protináboženský, asi nejstrašidelnější z celé desky. („No promise of heaven will make me march, with my final breath, I deny the church“) Nejvíce překvapuje jak po textové, tak po hudební stránce čtyřminutová Sit & Mourn a s ní vše uzavírají melancholické riffy s prvky blackgazu. Jak těžké je vyrovnat se s koncem života? Možná jednodušší než se vyrovnat s koncem You Won't Go Before You're Supposed To.

Pro hardcorové a metalcorové desky je důležité, aby obsahovaly výrazné a jednoduše zapamatovatelné skladby. Knocked Loose vědí, jak hudbu zpopularizovat, aniž by ztratili identitu. Ať už se jejich jméno dostává mezi celebrity, zůstávají nekompromisní, začali vlastní revoluci a vědí přesně, kam patří.

Info

Knocked Loose –⁠ You Won't Go Before You're Supposed To (Pure Noise, 2024)
Bandcamp kapely

foto © Steve Appleford

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace