Články / Reporty

Když není tak zle (Berlin Manson + Fvlcrvm)

Když není tak zle (Berlin Manson + Fvlcrvm)

Klára Řepková | Články / Reporty | 29.09.2024

Páteční dvojkoncert Berlin Manson a Fvlcrvm v Paláci Akropolis je beznadějně vyprodaný, a tak se na cigáru před jeho začátkem mačkají pod římsou před deštěm desítky lidí. Akci z dramaturgické série Pulz odpalují Berlin Manson zostra. Předskokan není potřeba, když se už během druhé skladby formuje moshpit.
Bratislavská trojice se opírá hlavně o tracky z na jaře vydaného alba Poor but Sexy a během asi padesátiminutového setu je sebevědomě sází bez zbytečných přestávek nebo zaseknutí.

Adam Dragun jen občas mezi skladby zařadí proklamace, které mají podtrhnout úzkostlivé vyznění nahrávky o „východoevropské verzi pozdního kapitalismu“, jak nezapomene zmínit. O tom, že písničky o lásce už se nepíšou, o tom, jestli je horší mít, nebo nemít, o tom, jak žít ve světě, kde není možná změna, o kulturní stávce na Slovensku, o marnosti aktivismu i neopětované lásky.

Berlin Manson mají dobře nacvičené, jak udělat pořádnou show a do jaké míry ještě obměňovat nahrané songy, aby to nebyla nuda, ale zároveň se od původních verzí neodchylují moc. Díky nasvícení zezadu jsou z hudebníků občas vidět jenom černé siluety, což podtrhuje temnou atmosféru vystoupení. Než to Dragun „shodí“ věnováním vystoupení všem bohatým bílým dětem, aby bylo jasné, že to s tou rebelií nebude zas tak žhavé, navíc se kapelám stejně nemá věřit. Je to spolu se skladbou Hotel Kyjev 2 jedno z mála míst, kdy Berlin Manson zvolní. A taky tehdy, když Dragun jí rohlík, který mu někdo hodí z ochozu.

Druhá část večera se pak přelívá do čisté party. Fvlcrvm v zářícím neonovém tričku a kovbojském klobouku mává berlemi, hraje největší hity a k tomu problikávají divoké světelné efekty. Ať už jde o breakující mimina nebo herní vizuály, na kterých Fvlcrvm probíhá ulicemi jako jídelní kurýr do remixu Bad Girls, napětí z prvního koncertu střídají energické beaty, které se neberou moc vážně, a hostovačka Annet X.

Je snadné při takových večerech zapomenout, jak to zrovna se slovenskou kulturní scénou i vším kolem vypadá, a cítit se pak trochu provinile, když si i přesto užívá tanec. Ale Berlin Manson s Fvlcrvmem jenom dál potvrzují, že dokud zbývá party a spojování umělců, kteří ji nejen umí udělat, ale mají co říct, nebude tak zle. Nezbývá než doufat, že si padesát eur, o kterých se mluvilo v reelsech propagujících koncert na Instagramu, nakonec odnesl právoplatný majitel.

Info

Berlin Manson + Fvlcrvm
27. 9. 2024 Palác Akropolis, Praha

foto © Valdemar Bednarz (archiv)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Metafyzika frustrace (The Body & Dis Fig)

Alžběta Sadílková 15.10.2024

Znechucení a únava nemusí v hudbě působit jen jako karikatura, vztek nemusí být srostlý s násilím. Snad proto do sebe nedělní večer dobře zapadá i jako celek.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace