Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 20.10.2024
Chodí Nick Cave v obleku i běhat? Nad tím jsem před sedmi lety přemítal, když jsem čekal, až koncert australského muzikanta začne. Teď, na stejném místě a ve velmi podobné atmosféře, mi na mysl přišla stejná myšlenka – zasutá vzpomínka, v atmosféře vznešeného očekávání trochu nepatřičná.
The Murder Capitol se svou špinavou postpunkovou variací nezaujali. Temnota pěkná, ale výsledek moc nelícoval a emoce, při vší snaze kapely, nějak neproudily. A publikum, které nakonec halu přece jen vyprodalo, šetřilo síly. Ostatně, na předskokanech byla na místě tak třetina platících.
Nick Cave se po odskoku k albu Carnage, které udělal jen s dlouholetým souputníkem Warrenem Ellisem, opět vrátil k The Bad Seeds a společně natočili brilantní desku. Wild God je nahrávka plná znovunalezené radosti ze života, návratem z hluboké temnoty do světla i odrazem okouzlení z prostých radostí světa. O tom je i skladba Frogs - jasně, Cave do ní zakomponoval motiv Kaina a Ábela, přesto žabičky vyskakující z kapes kabátu a vychutnávající si nedělní déšť jsou tím, co album vystihuje. Zaznělo skoro celé, scházela jen krásně gospelová As the Waters Covers the Sea. Škoda. Písně naživo ukázaly svou sílu a rozkvetly i ty na první dobou méně zajímavé, jako Final Rescue Attempt nebo O Wow O Wow (How Beautiful She Is). Klíčové myšlenky navíc na patřičných místech zářily na plátně za kapelou a podtrhávaly tak sdělení.
fotogalerie z koncertu tady
Kolem materiálu z Wild God vybudovali The Bad Seeds koncepčně pevně sevřený večer, který dokázal skákat od intimních momentů (I Need You, Into My Arms, O Children) po výbuchy extrovertní ďábelskosti (From Her to Eternity, Tupelo, dokonalý tandem Red Right Hand a Mercy Seat). „He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn. Několikrát rozjel v prvních řadách spontánní autogramiádu, učil se česká slovíčka, s publikem byl v neustálém kontaktu, drobně se špičkoval s kapelou a každý moment si užíval. A jako by u klavíru nedokázal vydržet. V I Need You nebo O Children šel až na hranu vlastní bolesti, ve From Her to Eternity se měnil v manického kazatele, děsivého i strhujícího zároveň. Mnoho tváří, mnoho emocí.
A taky má za sebou vynikající kapelu, v jejíž řadách momentálně basuje Colin Greenwood z Radiohead, kterému se kameramani sveřepě vyhýbali. The Bad Seeds poznáte hned. Dynamický, až přebujelý zvuk nového alba se podařilo do živé podoby přenést skvěle, hodně pomohl čtyřčlenný sbor, smyččové barvy z nahrávky nechyběly.
Koncerty Nicka Cavea & The Bad Seeds v sobě vždycky mají prvek magického transcendentálna. s novým albem je tento pocit ještě silněji konturovaný. O2 arenu proměnili v chrám lásky a radosti a taky naděje, že každá noc jednou skončí. Hluboké, povznášející, těžko popsatelné. Koncert roku. Radujte se!
Nick Cave & The Bad Seeds (aus) + The Murder Capital (uk)
17. 10. 2024 O2 arena Praha
foto © Romana Kovacs
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.
Alžběta Sadílková 15.10.2024
Znechucení a únava nemusí v hudbě působit jen jako karikatura, vztek nemusí být srostlý s násilím. Snad proto do sebe nedělní večer dobře zapadá i jako celek.
Veronika Tichá 15.10.2024
Hradec Králové v posledních letech osciluje mezi kulturní pustinou a energickými snahami oživit místní scénu. Nic není ztraceno aneb Jazz Goes to Town.