Jakub Koumar | Články / Recenze | 14.05.2015
Mem, coby jednotka kulturní informace, měl už od sedmdesátých let potenciál stát se klíčovým pohledem na šíření kultury v našem světě. Dá se říct, že se snaží interpretovat veškeré kulturní fenomény jako genům podobné jednotky. Chicagští experimentátoři Jeffrey Kmieciak a Milan Bobysud jsou konstruktéři jedné z nich a jsou připraveni k jejímu rozšíření.
Využívají k tomu Federselův mikrolabel Meteorismo, přes jehož kanály posílají svou třetí mutaci. Oproti dvojce má o skladbu navíc (3), takže se to všechno dobře pamatuje. Zatím mají the meme ještě čas, ale do budoucna to bude chtít koncepci poladit.
Hudba the meme koliduje hned v několika ohledech. Je ambientní, ruchová i elektronická. Přitom ambientu obsahuje hlavně ze začátku hodně, což je, vzhledem k tomu, že Jeffrey je vyzbrojen lap steel kytarou, překvapení. Z ambientu se záhy stávají brumivé plochy, které vrčí noisem, jako by do vlhké podlahy proudila elektřina, zvonivé astrální monolity jsou často překryty ruchovým kýchnutím. "Vyšší harmonie" se postupně rozkližuje a stává se zemitým zvukem, ve druhé skladbě se kroutí pod otáčejícími se knoflíky, jako by byly rozžhavené. V té třetí je slyšet volání, na nějž odpovídá pouze pokřivená ozvěna, plná chybných transkripcí.
Ty mají podobu mikrozvuků, které the meme vkládají do kompozic s kompulzivní opatrností ze strachu z jejich zániku. Neočekávaná ťuknutí a pípnutí vylézají z chrčení a kvílení, objevují se obezřetně, jako by delší trvání znamenalo jejich konec. Je to změna oproti albu 2, na němž se tito drobní tvorové doslova tetelili radostí z vlastní existence a jejich počet navazoval na atmosféru elektronické hudby s přízviskem deep.
3 je pozoruhodně kontinuální deska. Skladby jsou diametrálně odlišné, a přesto se do sebe přelévají takřka nepozorovatelně. Vzniká velká akustická plocha, jejíž proměny jsou silné i překvapivě plynulé, mění se jako mutace ve světě, kde se prosadí ta adaptabilnější možnost. Jako někdo, kdo je vám dlouho na blízku, neznatelně, a přitom zcela zásadně. Je to ukázka memetického driftu. Hudební evoluce v přímém přenosu, kdy můžete slyšet postupné převládání nových prvků. Pokud budete pozorně poslouchat.
the meme – 3 (Meteorismo, 2015)
www.facebook.com/thememe.2
www.soundcloud.com/the-meme-2
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.