Články | Recenze

Industriální spojení: hluk a Země (Season of the Dog)

Honza Štelcík | recenze 16.11.2015

Týhle desce se úplně jednoduše porozumět nedá. Pokud nejste parta magorů milujících d.i.y., punk, noise a přírodu. Bezpochyby šílenci. Dámy a bastardi.

V propasti Chelsea Wolfe

ScreamJay | recenze 11.11.2015

Samozřejmě servíruje dvě třetiny naprosto pohlcujícího souznění a ve zbylé třetině uděluje milosrdný prostor bloudit, volnost přemýšlet.

Drum’n’bass, ještěří žánr: Royalston

Vadim Petrov | recenze 10.11.2015

Zlí jazykové tvrdí, že drum’n’bass je ještěří žánr, co kolem stromu honí vlastní ocas a neprochází žádným vývojem. Rok 2015 jako nejsilnější od začátku dekády?

Akou dôležitou kapelou boli The Libertines

Peter Forgáč | recenze 10.11.2015

Jeden z najočakávanejších releasov roka, srdcovka a legenda The Libertines sa po viac ako dekáde rozhodli vydať nový album.

Sun Kil Moon a kráľovna-matka

Flippah | recenze 06.11.2015

Vyrovnávať sa s témou straty blízkych na ploche hodinového albumu s takým nasadením a otvorenosťou, to chce silnú dávku odvahy a introspekcie s príšerným exhibicionizmom.

Empress Of - jak se dělá pop jinak?

Jakub Béreš | recenze 02.11.2015

Mísí se tu několik popových proudů, a tak vám jednotlivé písně mohou evokovat Grimes, MØ nebo třeba Katy B. Místy se odklání k chytré electronic dance music a místy zase...

Ta, co jede na tygru - Shilpa Ray

Michal Pařízek | recenze 27.10.2015

Stejně tak bývá přirovnávána k Blondie, Patti Smith nebo třeba k The Cramps. Vyzařuje kouzlo starých časů, ozvěny CBGB a původního newyorského punku.

Foals se chtějí zalíbit

Anna Pleslová | recenze 26.10.2015

Dokonce se zdá, jako by složili nový materiál tak, aby fungoval hlavně live. Takže více epických refrénů a rychlejších skladeb. Foals.

Ruchový vizionář Prurient

Jakub Koumar | recenze 23.10.2015

Podobně jako Ben Frost si libuje v ruchových skladbách, jež prokládá elektronikou a krátkými melodiemi, a umí vybudovat pořádně potemnělou a zároveň uhrančivou atmosféru tíživosti.

Růžová pastelka Tujiko Noriko

Jarda Petřík | recenze 22.10.2015

Úsměvně nervózní při hledání těch správných anglických slov a sebejistá při jejich pódiové prezentaci, které by určitou hravost a dět(in)skost mohla i samotná, věčně nedospělá Björk závidět.

Ferrari je červené, noc černá, slunce do zlata (Květy)

Richard Kutěj | recenze 20.10.2015

Popisy osamělosti, smutku, podivínství, obyčejnosti, ty psychedelické pohledy do domu, kde žijí jen kočky a na oknech jsou mříže, aby nikdo jiný nemohl dovnitř…

Čerstvé ovocie HVOB

Jana Michalcová | recenze 19.10.2015

Horšie už je, keď rozhovor o tom, čo budete robiť cez víkend a kde ste boli na večeri, pokračuje aj cez predskokana. Viac na 1000 věcí, co mě serou.

Stěžejní obřad Félicie Atkinson

Jakub Koumar | recenze 12.10.2015

Poslední, a nutno dodat, že jedna z nejlepších nahrávek Félicie Atkinson, je půvabně melodická, ale i velice kakofonní, působivě promyšlená, a zároveň vlídná.

Krása zvracení - HEALTH

Jakub Šponer | recenze 08.10.2015

Extrémní elektronický noise v jejich podání zní jako řítící se budovy zalidněného města a mocné dunění bicích symbolizuje příchod monstra. Ale ne...

Do nitra mladých mužů z ostrovů - Young Fathers

Jakub Šíma | recenze 06.10.2015

Když Young Fathers s předchozí deskou Dead vyhráli Mercury Prize, ocenění pro nejlepší britské album roku, byla z toho malá senzace. Dneska?

Deska, kterou nevypneš, ani kdyby - The Dead Weather

Fomas | recenze 05.10.2015

Dokonale našláplý song dokazuje, že The Dead Weather nezvolnili, spíš naopak. Ubrali na psychedelii, přidali na rychlosti. Na nedostatek podivností si taky nelze stěžovat.

Rock’n’roll v srdci (memoáry Ivo Pospíšila)

Jiří Zahradnický | recenze 03.10.2015

Spolupracovník Plastic People of the Universe, člen DG 307 a dalších kapel a dlouholetý frontman Garáže Ivo Pospíšil nepatří k rockerům se zduřelým egem.

Sifonův Siphon

Jakub Koumar | recenze 02.10.2015

A sólové projekty vždy vyvolávají velkou zvědavost, a částečně i nedůvěru. Výjimkou není ani Ondřej Anděra zvaný Sifon ze slov chtivých WWW.

Bezedný měšec Paula Wellera

Akana | recenze 01.10.2015

Možná jsem si až příliš oblíbil Wellerovo mistrovské umění zkratky, které dovedl k dokonalosti především na Wake Up the Nation, takže Saturns Pattern...

Black Breath: nerozumím metalu, lhali jste mi!

waghiss666 | recenze 29.09.2015

Romantika je novým SEXY, naopak to nefunguje. Propotím se monotónností smrtonosnosti, vytrhne mě džínový thrash. Lehce pivní, těžce srdečný. Black Breath.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace