Zelenej | Články / Recenze | 06.04.2013
Když přeložíte Suuns (čti sůns), dříve zvané Zeroes, z Thajštiny, dostanete nulu. Tato montrealská čtveřice se dá popsat všelijak, jen ne jako nuly. Dokonce vypadají, že mají velmi dobře našlápnuto k tomu, aby se nerozplynuli v moři současných postrockových kapel. Zdá se, že Suuns pochopili, že musí být originální a za pravdu mi dává už jejich debutové album Zeroes QC (2010). Ačkoliv proslulá skladba Arena nad zbytkem tracků vyčnívala, jako celek to nebyla vůbec špatná práce.
Protože uctívám Internal Wrangler od Clinic, nešlo si nevšimnout, že si od nich Suuns berou větší než malou dávku inspirace. Právě neotřelý vokální projev Bena Shemiea, který je pro Suuns charakteristický, mě zaujal už u Adriana Blackburna z Clinic v The Second Line (2000). Asi by neměli lézt Clinic do zelí, ale zněli by potom tak dobře? Suuns si mě okamžitě získali hity Armed for Peace, Up Past the Nursey a Arena, asi stejně jako si získali všechny ostatní. Ten případ, kdy objevíte dokonalý song a zbytek dne už nechcete slyšet nic jiného.
Druhá deska Images du Future vyšla v březnu 2013 u Secretly Canadian, stejně jako Zeroes QC. Stále art rock, stále zastřené, šišlavé, jakoby mimochodem vokály, smyčky minimalistické chytlavé melodie. Proč to měnit, když to zatím funguje. Začátek desky s Powers of Ten je energický, jak jen to u Suuns jde, krátké tři minuty se nesou v hluku kytar a zvláštně agresivního Shemieho mumlání. Jak ale překročit famózní zvuk intra Areny? Těžko. Zanechat princip, ale přehnaně se neohlížet. Suuns to zkusili, ale nedá se říct, že to dokázali. S kouskem 2020, který vyšel i jako singl, se sice dost přiblížili svému prvnímu hitu, ovšem o překročení se mluvit nedá. 2020, podobně jako Arena, opět zastiňuje ostatní, poněkud melancholičtější písně alba a předvádí i víc nápadů. Hned, co vám rozproudí krev, se s další písní ponoříte do hlubin duše s nezdravě krásným refrénem. Pokud nějak zní melancholie, tak jako Minor Work. Instrumentální ambientní track, eponymní Images Du Future působí v kontextu nahrávky jako nedopovězený příběh, snad záměrně.
Celé album působí snově, tak se ptám, jestli má Images Du Future představovat škvíru v mysli, skrz kterou můžeme spatřit budoucnost? Proto si při poslechu připadám malátně, jako v lucidním snu? ,,I had a dream, do you know what I mean?/ These same visions, these same visions/ It’s so real, this way I feel/ These same visions, it takes years for things to change,“ zní v ukolébavce Edie’s Dream.
Budoucnost se Suuns vám může připadat chladná a unylá, může až moc připomínat Clinic, Joy Division či Suicide. Pravdou ale je, že Suuns to pochopili, berou si ze všeho jen to nejlepší a daří se jim dělat ojedinělý mix, který tvoří jejich vlastní „0“ tvář.
Suuns - Images de Futur (Secretly Canadian, 2013)
http://suunsband.tumblr.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.