Vojtěch Rakouš | Články / Recenze | 22.09.2020
Kacha Kowalczyk a Łukasz Rozmysłowski působí coby Coals od roku 2014. V začátku byli srovnáváni s rovněž polskou kapelou The Dumplings, ale hned na svém debutu Tamagotchi (2017) se odlišili alternativnějším zvukem a výraznějším odklonem od polštiny k angličtině. O rok později se posunuli jiným směrem, když vydali EP Klan s hiphopovými kolaboracemi, ovšem kombinace dream popu, elektroniky i folku jim zůstala. Nově přichází s ještě rozmanitějším zvukem.
Album Docusoap nabízí hned v první písni Pearls snovou, pro Coals typickou atmosféru a jako celek působí až meditativně. V Bitter Cold zase rozvíjí výraznější elektronický podkres. Následuje track Sleepwalker, který z původního poklidného tempa přechází do aktuální trapové produkce, neobvykle se objevuje vokál Rozmysłowského a Kowalczyk zase používá na své poměry nevšední polohy hlasu. Jako by Coals chtěli dokázat, že ve svém vývoji neustrnuli.
Na Docusoap se nachází i minimalistické využití klasických hudebních nástrojů, které tu nadchne, tu zase uspává. Naopak fanoušci experimentální produkce ocení zvukovou nekonvenčnost, díky níž místy pochybujete o funkčnosti vašeho přehrávače. Ne, nevypadává jack, to Coals, když chtějí skončit uprostřed songu, tak to klidně udělají, viz přechod mezi údernou skladbou Oblivion a klidnou Plasma. Jakmile deska evokuje pocit předvídatelnosti, překvapí tak, až to může být nepříjemné, na druhou stranu jsou tu skladby bez schopnosti zaujmout (Loops, Sugar).
Kowalczyk se v textech vyjadřuje k vlastním niterným bojům, nebojí se vyjádřit svou nejistotu pramenící ze všedních situací. Podobně jako televizní žánr docusoap i ona dokumentuje problémy obyčejných lidí, například v písni Dove popisuje sebetrýznivé radosti a naráží na trend ASMR. Slova ovšem místy zanikají, jako by měla být pouhým doplněním zvukové stránky.
Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény. Snový, melancholický ostrov Docusoap je náročné opustit, stejně jako se na něj dostat. Lákavě ambivalentní, inspirativní nahrávka.
soutěž (pro registrované) o dvě vstupenky na pražský koncert Coals probíhá do 2. října 2020 zde
Coals – Docusoap (Pias, 2020)
spotify kapely
Živě:
Coals (pl)
5. 10. 2020 19:30
Café V lese, Praha
fb událost
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.