Jakub Koumar | Články / Recenze | 14.03.2014
Celý náš život provází polarita, u níž můžeme jen těžko určit její hranice. Abychom se ale z nejistoty nezbláznili, rozlišujeme ji pocitově. Rozum a cit, vášeň a chlad, drama a komedie. Jen čas od času si uvědomujeme, že rudá a modrá v našich životech má obemykající purpurovou ozvěnu.
Sousedi taky objevili zdánlivě protikladné nálady. Drmolící kytaru à la El Ten Eleven a melodramatičností poněkud deformované violoncello. Oba vmotáni do osnov post-rocku, jazzu a experimentálního folku. Oba spleteni dilematem Mozart – Beethoven. Hravost a dramatický moment. Oba elementy jsou šikovně rozpitvané v hodinové stopáži plné jímavých kytarových melodií. Díky jejich nenápadnosti si ani neuvědomíte, že je deska v trapu. Abyste ale během cesty nezapadli oběma nohama do banality, přimíchávají příležitostné exploze cella i snítky ambientu. Občas (ale opravdu jen občas) tlusté struny brunátní po vzoru Havlových a čitelným inspiračním zdrojem jsou i hloubky Dunaje. Cello často překrývá kytaru, což je někdy dobře a odvrací to dojem z fádnosti, někdy zase na škodu, protože s sebou do bručícího světa bere i zajímavě roztěkané téma.
Krom toho, že si Karel Žďárský a Martin Petřina pozvali Dorotu Barovou, jež protentokrát odložila cello a rozezněla hlasivky, osadili Sousedi své ubikace dalšími hosty. Bicích se ujal Tomáš Čížek a Martin Kaberle podpořil cello jeho malou rozmrzelou sestrou – violou. Recitované texty ceněného básníka Ladislava Puršla si zasluhují své místo v bookletu s poctivě naladěnou typografií. Jejich obsah se bohužel poněkud skrývá v mlhovinách, slušela by jim dominantnější pozice, například v podobě mikrosbírky provázané s grafikou korespondující s jinak výtečným coverem.
Niterně rozevláté verše úplně nesouzní se stavbou písní, jejichž konstrukce je hmatatelná a ostře vyrýsovaná. Daná promyšleným a uváženým kupením looperů a efektů. Kytara vytváří složitou strukturu hvězd na obloze a violoncello je propojuje. Vznikají zvuková souhvězdí, hudební carmina figurata. K jejich rozrušování není třeba velkého úsilí, stačí přijít s písní jazzevec… totiž Jezevec Ferda a rozkousat je vrtošivým jazzem, jindy je obalit zvukovou hmotou nebo rozdrobit mnohonásobky opakujících se riffů. Nikdy ale nepřijdete o kontakt. Neztratíte přesvědčení, že Sousedi pečlivě rýsují ze dvou pólů něco, co je vám naprosto přirozené. Kontradikce i jednota duše a mysli.
Znáte rčení o přitažlivosti protikladů, Sousedi na první poslech možná vyvolávají podobný dojem. Jenže brzy budete muset přiznat, že je obtížné oddělit jejich dramatičnost a konejšivost. Že vytvářejí neustále se ovlivňující kontinuum. Že protiklady neexistují.
Sousedi – Purpura Echo (Polí5, 2013)
http://poli5.bandcamp.com/album/purpura-echo
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.