Jakub Koumar | Články / Recenze | 25.04.2014
„Vše plyne.“ (Hérakleitos)
Všechno se mění a nic nezůstává ani na okamžik stejné. Ať je to způsobeno vnějšími faktory nebo našimi pocity. Díky nim se zdají být pokaždé nové i jednotlivé tóny klavíru, jež obtahují čas neurčitě ubíhající kolem nás.
„Je totiž zřejmé, že doby, kdy člověk je a kdy není, tvoří všechen čas.“ (Platón)
Aby takové obtahování Beatě Hlavenkové šlo, musela zvolit tóny pokud možno dobře ořezané. A to jak zvukově, tak i v na první pohled svazující krátké formě. Písňová délka skladeb není důvod k obavám, Beata s ní má bohaté zkušenosti (Lenka Dusilová by mohla vyprávět). Nicméně jistou dávkou opatrnosti pod klaviaturu vtiskla, Theodoros (neboli boží dar) vyžaduje cit. Obzvláště je-li zároveň autorčiným synem.
Jeho přítomnost je ale spíše symbolická a přenesená. Vířivé skladby pramení z pocitů z jednotlivých měsíců v roce, každý z nich je vyslovován s pokorou a radostí. Přitom se Beata poměrně zručně vyhýbá ustanoveným klišé, které s sebou dvanáct měsíců vláčí, implikuje. Skladby jsou nevtíravě subjektivní a jejich dobu a průběh diriguje jen sama autorka.
„Čas je počítaný pohyb vzhledem k ‚před‛ a ‚po‛.“ (Aristotelés)
Nenechá se unášet do příliš zasněných dálav, v průběhu hudebního roku nás neopouští podvědomé odtikávání. Tříminutové kompozice si berou vzor ve spádu jazzových improvizací a odhodlaně ho roubují do písňového potenciálu. Nikdy nezabředávají do roztékajícího se romantismu, byť si s melodiemi rozumí.
A to ať v rozvážné náladě či poblázněných euforiích. Klavíristka záměrně pracuje s čitelností, z níž příjemně dráždí pečlivě promýšlené disonance. Prioritou je vždy aktuálnost motivu. Jeho minulost je potřeba na malém prostoru rychle transformovat a neustále se dívat vpřed. Díky tomu je hra živá a proměňující. Zároveň je nutné si desku pustit opakovaně a k atmosféře se proposlouchat, což je od autorky prohnané.
„Čas je život duše v pohybu“ (Plótínos)
Uvědomíte si, jak hudební rok ubíhá, jak se plynule mění. Některé jeho části si zamilujete více a jiné méně, přesně jako v tom skutečném. A stejně jako opravdový boží dar – rok života, i Theodoros vám uteče, ani nevíte jak.
Beata Hlavenková – Theodóros (Animal Music / Minority Records, 2013)
http://beatahlavenkova.com
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).