Velká budoucnost Mladých Otců (Young Fathers)

Na otázku, kam směřuje svět jakožto stále komplikovanější a provázanější mechanismus, existují v zásadě dvě odpovědi. Někteří vyhlížejí zrod ideje, na jejímž dosažení by se shodla globální společnost a pod jejíž záštitou by byly podnikány organizované kroky. Rozmanitost zde ustupuje potřebě jednoty. Druhá skupina tvrdí, že jednotící motiv je prázdný ideál, který nemůže přinést nic dobrého. Důraz klade na vzájemné obohacování národností a kultur, na pronikání cizích elementů a jejich syntézu ve funkční komplex. A Young Fathers vydatně zatěžují druhou misku vah. Už spojení skotský hip hop zní takřka protikladně, ale partička z Edinburghu nemusí brát ohledy na termíny. Složení Alloysious Massaquoi, narozen v Libérii, Kayus Bankole s kořeny v Nigérii a Graham "G" Hastings jako zakořeněný Skot těžko někam podřadíte. Éterické popové popěvky se mísí s bubny afrických kmenových občin, skotský přízvuk se přelévá do afrického a škatulky berou nohy na ramena. Aby toho nebylo málo, deska Dead vychází za premiérové spolupráce Big Dada, sublabelu Ninja Tune, a dnes již legendárního Anticonu, přístavu nezávislých hiphopových harcovníků ze západního pobřeží USA.

Už intenzivní otvírák No Way dbá na otevřenost uší i mysli, když se přes zefektované klávesy převalí energický beat a rap pohrávající si s africkým akcentem, aby v pozadí zněly skotské dudy a gospělově laděný popěvek "AK47 take my brethren straight to heaven" a celý track skončil v industriální aporii. To však neznamená, že by zvuk měl něco společného s world music nebo byl nesourodou koláží. Různorodost původu členů Young Fathers dokáže jednotlivé vlivy spojit do nečekaně fungující podoby. Tohle je budoucnost, kde věci nejsou předem strukturovány, ale nacházejí své místo díky vzájemnému kontaktu. Intoxikovaný hip hop se mísí se zmutovaným popem a kousavými echy. Motto desky by mohlo znít: "We'll never find peace, the war is too pretty." Obsahově se Young Fathers nesnaží vymknout z kloubů tohoto světa, nejedná se o dystopii, ale o současnost. Cílí na individuální témata, stejně jako na problémy společnosti/systému. Aluze jsou dostatečně konkrétní, aby nebyly jalové, ale také sdostatek nedořečené, aby ponechaly možnost interpretace. A právě v nevyřčeném se často nachází největší síla. To je příklad písně War. Mínění nejsou prosvětlena, ale za každým slovem je cítit jeho odvrácená strana. A k tomu chytlavá hra se slovy: "Bang like a Bangladeshi in the Bombay/ Wana get to heaven you are flying the wrong way." Struktura tracků není jednotná ani tradiční, někde přichází dvouslovný refrén, aby jinde byl zcela vynechán a příště přišlo pouze mručení. Příběhy se nekonají, v čele stojí atmosféra celku, kterou lze jen těžko odvodit z jednotlivých částí. Atmosféra plná emocí, které jsou umocněny vzájemným pronikáním místy až éterického zpěvu a chirurgicky řezaného rapu. Násilí a láska, dva póly jednoho magnetu, k sobě mají někdy tak blízko.

Delší půlhodinka je naplněná až po okraj intenzitou, emocemi a je plná neokoukaných postupů. Po dvou EPs přišlo album, které zůstalo věrno jejich směru, ale je zase o něco dál. Young Fathers nejsou snadní na poslech, ale umí se odvděčit. A dobrou zprávou je, že za pár dní zavítá „skotské“ uskupení do pražské MeetFactory. A tak nezbývá než dodat: "Come in, do the right thing/ Geat up, and have a party."