Chování zvuku ve vakuu (Gravity)

Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet, a i kdyby ano, bude vám to stejně na dvě věci, nikdo vám nepomůže. Survival thriller o tom, jak krutě se může zvrtnout nudná aktualizace Hubbleova teleskopu, prezentuje režisér Alfonso Cuarón tak smělým způsobem, že se z toho mnohým motají hlavy. IMAX dokument Hubbleův teleskop, ve kterém astronauti vzali na výlet do kosmu speciální kamery a který měl velký úspěch, nastartoval producentské mozky, aby zainvestovaly a zase jednou přinesly něco nečekaného, z čeho spadnou lidem (i kritikům) huby na zem. Výprava Sandry Bullock z vesmírné černoty na rodnou hroudu, střídaná dobře mířenými hláškami George Clooneyho, má všechny potřebné oskarové parametry. I ten děravý příběh je dostatečně lidský a jímavý. Vizuální stránka patří pravděpodobně k tomu nejlepšímu, co se letos promenáduje na plátnech, a 3D zase jednou dává smysl, tím spíš návštěva Prahy a sálu, který má plátno velké jako osm slonů postavených na sebe. I ozvučení stojí za to. Ve vzduchoprázdnu Gravitace slyšíme jen zvuky uvnitř skafandrů, vibrace, Hanka Williamse, kterého si Clooney pouští při práci, no a potom dechberoucí hudbu Stevena Price.

Poměrně neznámý britský skladatel o sobě dal vědět Cornishovou komedii Útok na věžák a letos má v ohni ještě jedno želízko v podobě hospodské sci-fi U Konce světa, kde mimochodem vytvořil poměrně funkční téma i ze statického rušení mobilním telefonem. Price se vyškolil u smetánky, když jako střihač zvuku pracoval s takovými ikonami, jakými jsou David Arnold, Hans Zimmer, Patrick Doyle, James Newton Howard nebo Howard Shore.

Hudba je v Gravitaci hlasem celého snímku. Takové cvičení v hudební dominanci a komponování atmosféry. Převážně elektronická, místy ambientní hudba překvapuje svou vynalézavostí, intenzitou a využívá tradiční hudební nástroje velice zvláštním způsobem, stejně tak i ženský vokál, z něhož mrazí i v chladu vesmíru. Priceova hudba podporuje dramatické sekvence, herecké výkony jsou rázem o řád lepší a v nejlepších momentech (to neznamená vždy) krásně funguje i sama o sobě.

Atmosférický, až snový začátek Above Earth a následující skladba Debris lehce načrtávají hlavní téma filmu, které probleskuje především klidnějšími pasážemi. Debris po chvíli sklouzne do jakéhosi syntezátorového otáčení (ještě vyhrocenější provedení slyšíme v Don't Let Go) a blížící se hrozba se vlije do hrozivého zvuku podporovaného elektronikou střiženými strunami, které známe z dramaticky vygradovaných trailerů. Utichání, syčení, vše zvyšuje napětí a nejistotu. Pulsování v The Void a Atlantis je spíš výplní, kterou narušuje nasamplované tepání srdce a různé pazvuky navozující děs z destrukce raketoplánu. Smutná Don't Let Go, vedená houslemi v překrásně rozvedeném hlavním tématu, patří spolu se závěrečnými třemi skladbami k tomu lepšímu, co slyšíme.

Price neuvěřitelným způsobem maže hranici mezi organickým a elektronickým zvukem. Skladbě Airlock dominuje pomalé vyťukávání melodie na piáno, při prolétávání opuštěnou ISS slyšíme jemné zvuky skleněné harmoniky a stesk po ostatních „živých“ lidech navozuje jemný ženský vokál. Fire nebo Parachute představují především chaos a paniku, z nichž se v krátkých intervalech vynořují klasické nástroje. Využívá i zvonění v uších nebo naopak až hmatatelné ticho narušované elektronickým hučením. Gradující finále v podobě skladeb Tiangong a Shenzou míchá roztříštěný hlas s ambientními zvuky a strunnými nástroji hrajícími něco jako nosné téma. Míchání zvuku více než zdařile evokuje smažení čínské stanice o vrchní vrstvy atmosféry, plechové perkuse a v závěru smyčce vám zvednou chloupky na rukou. Viola, akustická kytara, geniální rytmus a ženský („africký“) vokál v titulní Gravity člověku na závěr připomenou jeho titěrnost a bezvýznamnost, zároveň však obrovský dar uvědomovat si ji a v pokoře pozvednout pohled k obloze.

Film jako celek vytváří výjimečný zážitek, vizuální a zvuková stránka jdou ruku v ruce, ale zároveň naznačují, že šlo nabídnout ještě trochu víc. Samostatně je pak zvuk a především hudba něčím jiným než běžnou produkcí. Price dokázal dát tichu hlas a ten děsí, i naplňuje nadějí, zvědavostí a chutí objevovat.