Kdy trest předchází zločinu? (Captain America: The Winter Soldier)

Označení „zimní voják“ znamenalo člena americké milice z období války ve Vietnamu, který se dopustil válečného zločinu, jako byl například masakr v My Lai. Komiksový scénárista Ed Brubaker si toto označení vypůjčil a pojmenoval tak jednoho z nejtvrdších protivníků Kapitána Ameriky. Asi nejlepší a nejúspěšnější část série, počastovaná právě přídomkem Zimní voják, se stala základem pro film otřásající pilíři marvelovského filmového vesmíru. Steve Rogers (Chris Evans), který pracuje jako agent ŠTÍTU, se pomalu sžívá s uspěchanou dobou jedenadvacátého století a s nelibostí nese odstíny šedi dříve černobílé koncepce dobra a zla. S dobou, kdy trest může předcházet zločinu. Přátelé umírají nebo zrazují a stojí v samém středu spiknutí, které chce zrušit svět, jak ho známe.

Bratrské duo Anthony a Joe Russoovi neuvěřitelným způsobem roubuje komiksové postavy na špionážní techno-thriller (s úlitbou současnému stavu věcí). Hrdinské eskapády střídají vynikající přestřelky ve stylu Nelítostného souboje a pěstní bitky jeden na jednoho jsou syrové a agresivní. Cesta, kterou se Kapitán Amerika vydává, je diametrálně odlišná od dobrodružství à la Indiana Jones, které nabízel první díl. Změnou nálady lehce utrpěla hudba, kdy zkušeného veterána Alana Silvestriho z prvního dílu nahradil Henry Jackman z RCP. Klasické tóny nahradil poměrně tuctový, převážně elektronický hudební podkres a zmizelo i oblíbené téma (Captain America March).

Kapitán dostal nové téma. Naštěstí poměrně povedené, odpovídá době, ve které nyní operuje. Základ pořád tvoří žestě, ale hlavní motiv je smyčcový. Rychlý, tajemný, přesto stále hrdinský. Okořeněný elektronikou jej Jackman v plné kráse rozvinul v závěrečné desetiminutové skladbě (Captain America), která si jediná z celého alba zaslouží výraznější pozornost. Na opačné straně spektra stojí vyloženě odporná suita hlavního záporáka (The Winter Soldier), elektronický brajgl, z nějž se dělá husí kůže. Natahovaný elektronický nářek, možná lidského, možná uměle vytvořeného hlasu, korunovaný dubstepovými hrátkami. Hluk a zvuky naskládané hala bala bez pořádného nosného tématu působí nepříjemně až neposlouchatelně, což ve filmu funguje na jedničku. Zimní voják budí respekt, sálá z něj zlo a je nepředvídatelný. Vtip je v tom, že Henry Jackman prohlásil, že právě na tuhle skladbu je nejvíce hrdý a vynaložil na ni veškerý svůj um. Zbytek soundtracku je průměr/lehký nadprůměr. Když se objeví témata Rogerse nebo ŠTÍTU (Lemurian Star, Project Insight, Taking a Stand), případně pomalé vzpomínkové motivy evokující padesátá léta (The Smithsonian, An Old Friend), je materiál příjemný na poslech. Akční kusy nestojí za řeč, všechny jsou napěchované tuctovou elektronikou a jediným výraznějším „orchestrálním“ prvkem jsou smyčce (Fury, The Causeway, Into the Fray). Zajímavé jsou ambientní kusy (Frozen in Time, Hydra) s tajuplnými tóny a nevtíravými elektronickými experimenty.

Téměř perfektní akční film s průměrnou hudbou, která Henryho Jackmana po Kapitánu Phillipsovi zase poslala o krok zpátky. S pohledem na kontext není jasné, proč byl Silvestri vystřídán, případně proč nebyl osloven Brian Tyler, který nyní zaštiťuje téměř celou druhou fázi (Iron Man 3, Thor 2) a skládá i Avengers: Age of Ultron.