Bídně zhynout pro hvězdy a pruhy (Lone Survivor)

Když válčíte v Afghánistánu, všichni umřou. Teda skoro. Operace Red Wings (podle níž je snímek natočen) se po setkání s pastevci koz v horách Hindúkuše krutě zvrtla a čtyři členové Navy SEALs se ocitli v srdci nepřítele bez podpory a možnosti záchrany. Výkvět americké armády, obklíčen přesilou hadrových hlav, čelí v režii Petera Berga (tupá Bitevní loď, skvělé Království) tomu nejhoršímu, co je dosud potkalo.

Tiché ambientní plochy a elektrické kytary dodávají filmu tu správnou dávku emocí, která je k pomalému masakru hrdinského týmu zapotřebí. Postrocková kapela Explosions in the Sky už s režisérem spolupracovala na hudbě ke sportovnímu dramatu Světla páteční noci (2004) a nutno podotknout, že i ta dopadla poměrně zdařile. Na výpomoc Berg ještě přizval Steva Jablonského, se kterým zatápěl emzákům v Bitevní lodi (2012). Jeho tradičnější kusy výborně sedí ke zbytku kompozice, ale v samotném snímku málokdo pozná, že jde o jeho skladby. Slyšíme je při závěrečných, méně akčních částech a symbolizují lehký nános patosu, který k těmhle filmům patří.

Celá kompozice je o emocích. Agresivita z vojenského konfliktu ustupuje, je spíš tichá, militantní prvky problesknou jen místy, ale co jde z hudby Explosions in the Sky opravdu cítit, je strach. O tým, o život. Hypnotické kytary, jemné syntezátory, naléhavé perkuse. Přitom hlavní týmové téma, které poprvé zazní ve druhé skladbě (Waking Up), vede jemná linka na elektrickou kytaru, žádná patriotická hudba, je cítit kamarádství a pohoda, až může mít posluchač dojem, že být v armádě je fajn. Jako na táboře, kde coby bonus dostanete flintu a povolení zabíjet - agitka může působit i takhle nevtíravě. Pak začne „práce“ a hudba nabere temnější směr (Briefing), přes ambientní zvuky se tlačí elektrická kytara. V průběhu nahrávky se do popředí dostává jemná linka militantních perkusí (Seal Credo/Landing) a drnkání na kytaru má osudovější ráz. Naléhavé tóny na piano symbolizují průzkum a námaha je téměř hmatatelná, i podvrtnutý kotník bolí (Checkpoints, Set Them Free), do toho vpadá exotická kytara. Svižnější skladby (Murphy’s Ridge) pak nabízí i hrdinskou polohu, ale bez obvyklých žesťů, jen bicí, piano, kytary a staccato střílejícího samopalu (47 Down). V melancholickém závěru pak kraluje Jablonsky.

Při poslechu je znát, že Explosions in the Sky mají s filmovou hudbou zkušenosti, pracují s tématy a umí pohltit. Přesto ty nejlepší scény hudbu postrádají a nechávají zvuk mrzačených končetin mluvit sám za sebe.