David Čajčík | Články / Recenze | 21.03.2018
Jednočlenný projekt Holanďana Maurice de Jonga, nekorunovaného krále experimentu tamní extrémní scény, přidává do dlouhé řady desek další zkázonosnou kapitolu, a to již potřetí na špičkovém labelu Consouling Sounds. Před více než deseti lety začal ve studiu koketovat s blackmetalovou estetikou, dnes tvorba Gnaw Their Tongues dokáže obsáhnout snad všechny přístupy v hlukové hudbě. Ty jsou schované do domyšlené sonické koule, kde nepřebývá jediný tón, šum či úder. Apokalyptická atmosféra je schopná pohltit v jakémkoliv prostředí, kde si desku pustíte.
Metalovým šablonám se Genocidal Majesty zdálky vysmívá a zároveň pomrkává spíše do scény extrémní elektroniky, industriálních beatů, ale i postdubstepové filozofie. Dle hesla „nepřítele je třeba držet si u těla“ se dočkáme i smyčců kombinovaných s rozbitými samply. A pokud se na rozdíl od de Jonga potřebujeme držet povědomých mantinelů, mysleme na The Body, ale i na noisový brutalismus Prurienta či nezvyklou práci s posluchačovým očekáváním Rolyho Portera. Chip King z The Body se ostatně na desce hned dvakrát objeví a jeho vokály pomáhají prohloubit už tak vydatně hororovou atmosféru.
Nečekaně náhlý první akord v Death Leaves the World se zařízne do kůže tak hluboko, že všechny další tracky jsou jen sypáním soli do nezhojitelně otevřené rány. Nehledě na výkřiky. Závěrečná Void to Sickness přichází v deliriu, cesta přes portál na druhou stranu. The Revival of Inherited Guilt, pravděpodobně nejlepší skladbu na albu, pokud o něčem takovém můžeme vůbec mluvit v měřítku výhradně negativních emocí, pohání téměř portalovský riff, zlověstná a zamlžená kytarová meluzína, před kterou není úniku. Genocidal Majesty je deska, která na posluchače nebere naprosto žádné ohledy, ocelově chladná, nepřátelská, účinná zbraň útočící na všechny smysly. Podlehnout není snadné, podlehnout je jediná možnost.
Gnaw Their Tongues – Genocidal Majesty (Consouling Sounds, 2018)
bandcamp projektu
Živě:
24. 3. 2018 Žižkovská noc, Žižkostel, Praha
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.