David Čajčík | Články / Recenze | 21.03.2018
Jednočlenný projekt Holanďana Maurice de Jonga, nekorunovaného krále experimentu tamní extrémní scény, přidává do dlouhé řady desek další zkázonosnou kapitolu, a to již potřetí na špičkovém labelu Consouling Sounds. Před více než deseti lety začal ve studiu koketovat s blackmetalovou estetikou, dnes tvorba Gnaw Their Tongues dokáže obsáhnout snad všechny přístupy v hlukové hudbě. Ty jsou schované do domyšlené sonické koule, kde nepřebývá jediný tón, šum či úder. Apokalyptická atmosféra je schopná pohltit v jakémkoliv prostředí, kde si desku pustíte.
Metalovým šablonám se Genocidal Majesty zdálky vysmívá a zároveň pomrkává spíše do scény extrémní elektroniky, industriálních beatů, ale i postdubstepové filozofie. Dle hesla „nepřítele je třeba držet si u těla“ se dočkáme i smyčců kombinovaných s rozbitými samply. A pokud se na rozdíl od de Jonga potřebujeme držet povědomých mantinelů, mysleme na The Body, ale i na noisový brutalismus Prurienta či nezvyklou práci s posluchačovým očekáváním Rolyho Portera. Chip King z The Body se ostatně na desce hned dvakrát objeví a jeho vokály pomáhají prohloubit už tak vydatně hororovou atmosféru.
Nečekaně náhlý první akord v Death Leaves the World se zařízne do kůže tak hluboko, že všechny další tracky jsou jen sypáním soli do nezhojitelně otevřené rány. Nehledě na výkřiky. Závěrečná Void to Sickness přichází v deliriu, cesta přes portál na druhou stranu. The Revival of Inherited Guilt, pravděpodobně nejlepší skladbu na albu, pokud o něčem takovém můžeme vůbec mluvit v měřítku výhradně negativních emocí, pohání téměř portalovský riff, zlověstná a zamlžená kytarová meluzína, před kterou není úniku. Genocidal Majesty je deska, která na posluchače nebere naprosto žádné ohledy, ocelově chladná, nepřátelská, účinná zbraň útočící na všechny smysly. Podlehnout není snadné, podlehnout je jediná možnost.
Gnaw Their Tongues – Genocidal Majesty (Consouling Sounds, 2018)
bandcamp projektu
Živě:
24. 3. 2018 Žižkovská noc, Žižkostel, Praha
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.