Články / Recenze

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka | Články / Recenze | 03.08.2020

Americký písničkář a multiinstrumentalista BC Camplight, žijící ve Velké Británii, není na hudební scéně žádným nováčkem. Jeho páté album Shortly After Takeoff završuje tzv. Manchesterskou trilogii, pod kterou spadají předchozí desky How to Die in the North a Deportation Blues. Všechny vyšly u labelu Bella Union a máme v nich možnost nahlédnout do nitra utrápeného muže, který se zabývá výhradně sebou samým.

Nudná píseň opíjející se sama sebou. To nezní jako strhující začátek nahrávky, ale refrén nás vyvádí z omylu, nakopne to a docela snadno probere z usínání. I Only Drink When I'm Drunk zpívá modifikovaný hlas a probíjí ho skvělý beat, pak už si jen představujeme, jak to do sebe autor spokojeně lije, protože už je rozhodně „drunk“. Jak to vypadá, když nepije, napadá mě? Ale nestihnu se tím zabývat, protože hned s druhým trackem se ocitáme v baru. Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Historka o mrtvém otci Angelovi, který navštěvuje v noci syna, zní opět jako dobrý vtip, který je ve skutečnosti jen dalším střetem s vlastní utrápenou existencí a Camplight tohle téma rozehrává v jemné baladické skladbě Ghosthunting. Zpívá až bolestivě vysoko, vokální linka je tenoučká a může se kdykoliv přetrhnout. A to se taky stane. Schizofreničnost je pro album vůbec příznačná. Všechny temné stránky skladeb představují nejspíš boj se sebedestruktivními sklony, halucinacemi, které sílí, když pije. Tohle všechno by mohlo svádět k rozplizlosti, ale to se naštěstí neděje. Jestli nemá Camplight pod kontrolou psychiku, pak je to vlastní tvorba, co se mu daří kočírovat až překvapivě dobře. Back to Work zní jako osvobozující hymna oslavující zrušení karantény, která by mohla dobývat rádia, má líbivý refrén, příjemné tempo, ovšem jen do chvíle, než přijde další kolaps, „down“, kterým se vracíme do hlavy tvůrce a jeho podivných ozvěn. Naděje na rádiový hit jsou ty tam.

Hudební výraz některých písní odkazuje do minulosti, ale Camplight jde pokaždé dál, skladby jsou barevné, až vlezle zapamatovatelné. Nicméně jestli místy zpěvák působí poněkud formálně, v textech je velmi ironický. Zpívá o hřbitovním stylu, o tom, že chce být mafií a všechny postřílet, přičemž jako by zpíval ukolébavku podkreslenou smyčci, zatímco z krvelačného textu mrazí. Dokonale smutná, srdceryvná a plačtivá by mohla být píseň Arms Around Your Sadness, kdyby ji neprostupovaly všudypřítomné syntezátory. Někdy zbytečně, ilustrativně, protože slyšíme verš „arms around your madness“ a tušíme, že jde o vyrovnávání s duševní chorobou. Pokud by však bylo skládání takové hudby zaručeným lékem na depresivní stavy, nemusela by být léčebná kúra vůbec bolestivá.

Závěrečnou skladbou Angelo se BC Camplight loučí s halucinační představou zesnulého otce. V songu zní jen vokály, saxofon a tamburína, neotřelá kombinace posílá Angela do nebe a my můžeme jen doufat, že se nevrátí. A pokud ano, tak jen za předpokladu, že díky tomu vznikne opět podobně překvapivě kompaktní, a přece divné album.

Info

BC Camplight - Shortly After Takeoff (Bella Union, 2020)
fb interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 24.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace