Adéla Polka | Články / Recenze | 03.08.2020
Americký písničkář a multiinstrumentalista BC Camplight, žijící ve Velké Británii, není na hudební scéně žádným nováčkem. Jeho páté album Shortly After Takeoff završuje tzv. Manchesterskou trilogii, pod kterou spadají předchozí desky How to Die in the North a Deportation Blues. Všechny vyšly u labelu Bella Union a máme v nich možnost nahlédnout do nitra utrápeného muže, který se zabývá výhradně sebou samým.
Nudná píseň opíjející se sama sebou. To nezní jako strhující začátek nahrávky, ale refrén nás vyvádí z omylu, nakopne to a docela snadno probere z usínání. I Only Drink When I'm Drunk zpívá modifikovaný hlas a probíjí ho skvělý beat, pak už si jen představujeme, jak to do sebe autor spokojeně lije, protože už je rozhodně „drunk“. Jak to vypadá, když nepije, napadá mě? Ale nestihnu se tím zabývat, protože hned s druhým trackem se ocitáme v baru. Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!
Historka o mrtvém otci Angelovi, který navštěvuje v noci syna, zní opět jako dobrý vtip, který je ve skutečnosti jen dalším střetem s vlastní utrápenou existencí a Camplight tohle téma rozehrává v jemné baladické skladbě Ghosthunting. Zpívá až bolestivě vysoko, vokální linka je tenoučká a může se kdykoliv přetrhnout. A to se taky stane. Schizofreničnost je pro album vůbec příznačná. Všechny temné stránky skladeb představují nejspíš boj se sebedestruktivními sklony, halucinacemi, které sílí, když pije. Tohle všechno by mohlo svádět k rozplizlosti, ale to se naštěstí neděje. Jestli nemá Camplight pod kontrolou psychiku, pak je to vlastní tvorba, co se mu daří kočírovat až překvapivě dobře. Back to Work zní jako osvobozující hymna oslavující zrušení karantény, která by mohla dobývat rádia, má líbivý refrén, příjemné tempo, ovšem jen do chvíle, než přijde další kolaps, „down“, kterým se vracíme do hlavy tvůrce a jeho podivných ozvěn. Naděje na rádiový hit jsou ty tam.
Hudební výraz některých písní odkazuje do minulosti, ale Camplight jde pokaždé dál, skladby jsou barevné, až vlezle zapamatovatelné. Nicméně jestli místy zpěvák působí poněkud formálně, v textech je velmi ironický. Zpívá o hřbitovním stylu, o tom, že chce být mafií a všechny postřílet, přičemž jako by zpíval ukolébavku podkreslenou smyčci, zatímco z krvelačného textu mrazí. Dokonale smutná, srdceryvná a plačtivá by mohla být píseň Arms Around Your Sadness, kdyby ji neprostupovaly všudypřítomné syntezátory. Někdy zbytečně, ilustrativně, protože slyšíme verš „arms around your madness“ a tušíme, že jde o vyrovnávání s duševní chorobou. Pokud by však bylo skládání takové hudby zaručeným lékem na depresivní stavy, nemusela by být léčebná kúra vůbec bolestivá.
Závěrečnou skladbou Angelo se BC Camplight loučí s halucinační představou zesnulého otce. V songu zní jen vokály, saxofon a tamburína, neotřelá kombinace posílá Angela do nebe a my můžeme jen doufat, že se nevrátí. A pokud ano, tak jen za předpokladu, že díky tomu vznikne opět podobně překvapivě kompaktní, a přece divné album.
BC Camplight - Shortly After Takeoff (Bella Union, 2020)
fb interpreta
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).