redakce | Články / Sloupky/Blogy | 08.01.2014
Jako každoročně vítám nově příchozí rok kocovinou a shrnutím toho uplynulýho. Nejinak tomu je i letos, takže to vezmeme pěkně popořádku. Tradiční novoroční kompilace toho nejlepšího, co jsem měl možnost slyšet v loňskym roce, budiž symbolickou tečkou za relativně nabušenejma hudebníma žněma, který se, ruku na srdce, nijak zvlášť nelišily od žní v předminulym roce i v letech předešlejch, takže tenhle průřez bude vypadat velmi obdobně jako průřezy předtím, akorát se změní obsazení. O podobě mixu rozhodovalo tisíc aspektů, který měly ideálně zjednodušit výběr toho skutečně nejlepšího, leč nestalo se tak, a výsledný dvojcédéčko tudíž berte jako letmej nástin a malý procento toho, co by za normálních okolností vydalo na pěknej pětidisk. Drtivá většina zařazenejch jmen je dostatečně výmluvná, a pokud sem tam zabrousíte na moje stránky, případně na články, který píšu mimo blog, tak by vás tenhle výčet neměl nijak zvlášť překvapit.
Hned zkraje roku jsem se vrhnul na dlouho připravovanou kompilaci českejch kapel !CZECH (o jejímž pokračování uvažuju v řádech týdnů) a jsem tuze rád, že několik z hrdinnejch účastníků letos dostálo svý pověsti nadějnejch domácích debutantů/stálic. Lightning Glove , No Pavarotti a loni vydali nejlepší domácí alba. Na paty jim šlapou a pozoruhodnej Střed Světa . Spojnicí všech zmiňovanejch je skutečnost, že jejich produkce cíleně nebo mimoděk ignoruje hranice, nepoklonkuje trendům a stává se průkazem toho, že českej produkt neznamená chudá variace na světový dění, ale funguje samostatně a definuje něco jako specific kej tuzemskej zvuk.
Zásadnim aspektem hudebního dění byla výrazná ženská převaha, ať už šlo o představitelky současnýho popu jako Sky Ferreira, Glasser, Julia Holter, Berglind Ágústsdóttir, Solange nebo FKA Twigs, nebo o jejich ujetější souputnice , Circuit Des Yeux, Puce Mary, Tirzah, Sapphire Slows, nebo Quiltland . Holčičí invazi jsem shrnul v kompilaci GIRLS!, tak si doplňte jména podle uvážení.
Hodně se mnou zahejbala scéna současnýho techna a jeho experimantálních odnoží, která vyvrhla nespočet zajímavejch alb a projektů. Abdulla Rashim, Lodbrok, trojlístek Demdike Stare/ Suum Cuique/ Miles, taky Huerco S., These Hidden Hands, Evian Christ, Daniel Menche, Ron Morelli, Vatican Shadow, Emptyset, The Haxan Cloak, Lumigraph, Gobby, Steve Hauschildt, Oneohtrix Point Never či Run Dust + dalších osm miliónů jmen zaštítěnejch labelem Opal Tapes, kterejžto dostává pomyslnej metál za agilnost roku.
Když už jsme u tý agilnosti, nemůžu nezmínit osvícený snahy tuzemskejch promotérskejch nadšenců, který můj kulturní rok zásadně opepřili nespočtem vybranejch živáků. Áemko, Landmine Alert a Goldmine jsou stálice, Baba Vanga jsou nováčci a nikomu nedržim palce víc. Objev roku. Brňáci AVA si rozjížděj svoje seance už nějakej ten pátek, a kdybych si dával nějaký předsevzetí, tak si slíbim, že letos už konečně zvednu prdel a navštívim nějakou z jejich kultovních audio přednášek na téma progres v praxi. Zatím pouze ideologickej fanoušek. Skandinávská vlna potemníků v čele s Lust for Youth, Vår nebo Holograms by vystačila na samostatnej článek a ono ejhle, tu jest.
Fuck Buttons, Dirty Beaches, Chelsea Wolfe, Káně, Tim Hecker, Braids, Autechre, Burial, Boards of Canada, These New Puritans, Dean Blunt a The Flaming Lips tradičně nezklamali. Zola Jesus, Factory Floor, Deerhunter, CocoRosie docela jo. Arcade Fire a Laurel Halo postupně rozkrejvaj svoje kouzlo, ale na zadek mě neposadili ani jeden.
The Knife představili nejhezčí uměleckej koncept roku a My Bloody Valentine jsou splněnej sen. Mutual Benefit je pohádka na dobrou noc a M.I.A. znovu flowbitch. Broadcast zažehnali smrt Trish Keenan a jejich hudba k ultradivnýmu filmu Berberian Sound Studio je soundtrack of the year. Skvělý jsou Sundrugs, Frog Eyes, Forest Swords, Helado Negro, Mykki Blanco, Cuushe, Dynoo, PVT, Empress Of, Bryce Hackford, Jessy Lanza, Lumigraph, Peals, Noveller a Raum, kde si odbočku hodila Grouper, a baví mě i tanečnější podoba Stellar Om Source.
Těšim se na nový Horrors, Planningtorock, Liars a Actress.
1. Fuck Buttons - Brainfreeze
2. Vår - The World Fell
3. Forest Swords - Thor's Stone
4. TT - Canes Venatici
5. Loveliescrushing - Darklit & Crow
6. No Pavarotti - Into the Red
7. Pharmakon - Ache
8. Sapphire Slows - Corekill
9. Lightning Glove - Plastic Zone
10. Abdualla Rashim - Alem Maya I
11. Boards of Canada - Reach for the Dead
12. Dirty Beaches - Love Is the Devil
13. Frog Eyes - Claxxon's Lament
14. Chelsea Wolfe - The'll Clap When You're Gone
Stahujte přesně tady.
© Ondřej Hlaváč (autor provozuje blog Freakshow )
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.