rionka | Články / Reporty | 30.10.2015
Máte rádi žánrové krabičky? Tady vám bude postrock malý. Her Name is Calla působí na své poslední nahrávce velmi introspektivně a temně. Namísto předvídatelné, průzračné cesty mezi zvukovými stěnami je posluchač už od prvních minut uvržen do hutné, divné studny plné emocí. Album mapuje životní zákruty i propadliště přesně a do detailu, pomalejší pasáže téměř fyzicky bolí. Do Kabinetu se přibelhám rovnou z procházky po usínajícím podzimním Brně, hlavu mám zaplněnou nostalgickými dojmy. Očekávám, že večer s HNiC naváže na podivnou náladu a nebude příliš taneční. Jak moc jsem se mýlila?
Nejdřív se objevují Inheritance. Tříčlenná skupina tvoří instrumentální ambientní fusion s přezajímavými matematickými gradacemi. Melodické souznění kytary s klávesami se nekonečně ornamentálně rozvíjí, aby byl následně rozdrcen na cucky šíleným bubeníkem. Inheritance jsem poprvé potkala na začátku roku v blanenském Muzikografu, kde vystupovali spolu s Kruhy a Anne M. Christiansen (kytarista si to už radši nepamatuje). Atmosféru tehdy rušil hlasitý hovor od baru, skutečnou barvu a strukturu skladeb jsem si vychutnala až večer ve sluchátkách. Dnes mě to ale naživo opravdu baví. V divadelních koutech je tma tmoucí, subtilní zvuky a pocity se laškovně splétají, dav houstne. Následuje nadšený aplaus. Členové se trochu překvapeně probírají z tranzu, jen aby skromně poděkovali a utekli z pódia. Škoda, všichni by si zasloužili přídavek nebo dva.
Tom aka T. E. Morris, multiinstrumentalista, zpěvák a kreativní hlava Her Name is Calla nám přichází s kytarou vyvrátit pár zažitých urban legends o one-man pičusích. K osamělým chlápkům s kytarou, co bolestínsky skřehotají o životě, většinou zaujímám ironizující postoj. Zatím jsem totiž potkala jen dva, co to dělali fakt dobře. Tom bude třetí: nejprve ukolébá polovinu publika, aby se usadilo na podlaze, a pak zahraje tak pekelné sólo, že lítají hlavy. U dvou skladeb ho doprovázejí klávesistka a bubeník Inheritance; vtipkují, že spolu nikdy nezkoušeli, takže určitě budou dělat spoustu chyb a máme jim je odpustit, přičemž se na sebe pořád smějí. (Nepostřehla jsem jedinou.)
Calla má ve čtyřech trochu problém se na pódium vměstnat: basák Tiernan se skrývá prakticky ve tmě, bubeník Adam vytahuje jen tak mimochodem banjo, vokalistka a houslistka Sophie se nakažlivě usmívá do davu a Tom osciluje mezi kytarami a velikou bílou Yamahou na tenkých nožkách. Album Navigator je značně introvertní, ale při osobním setkání z kapely prýští energie na všechny strany. Oceňuji masivní struktury u rychlejších songů, nakonec se mi dostane i trochu těch vytoužených kytarových stěn. Meridian Arc je úžasná, stejně jako Sophie, která mlátí smyčcem do houslí a hází vlasy kolem sebe. Všichni členové kapely disponují vokály, které se v méně exponovaných pasážích harmonicky prolínají v podobných výškách. Závěrečný jam je čiré šílenství a mnohokrát se opakuje; nevím, jestli utíkat na noční spoj, nebo počkat, až se na mě sesype barák.
Her Name is Calla nejsou v Brně poprvé, moc rádi k němu píšou vykřičníky a ještě raději se sem vracejí. Budu věřit, že si to tu užili. I když mi publikum na začátku přišlo trochu chladné a nepohyblivé, řev i potlesk byly nadprůměrné. Inu, je pondělí... nesmíme chtít pokaždé zázraky. "Vstáváte zítra do práce?" ptá se zvědavě Tom a na naše trochu naštvané yeeees pobaveně reaguje: "No jo, no. Máte mít taky kapelu!"
Her Name is Calla (uk) + Inheritance
26. 10. 2015 Kabinet Múz, Brno
foto © vrbaak
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.