redakce | Články / Sloupky/Blogy | 03.01.2018
Výročním žebříčkům je věnován celý tento týden, představujeme pět domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a dalších přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše, v pátek pak s celkovým vítězem oznámíme kompletní pořadí. Balancírovali jsme již dvakrát (znáte jak páté, tak i čtvrté místo), tentokrát do třetice subjektivních radostí a krásných bolestí.
Domácí
3. ±0 – s/t (Full Moon Forum) 41 bodů
"Nejdřív ti to přijde jako dobrej nápad, protože je to architektonickej symbol, trochu tajemnej, ale pak zjistíš, kolik to nese praktickejch problémů, může se to používat ve více variantách... Aspoň se o nás lidi tolik nedozvědí." Takhle zpěvák Matyáš Švejdík uzavřel rozhovor s ±0 v březnovém Full Moonu a je dobře, že se to úplně nepovedlo. ±0 jsou jednou z těch kapel, které nejenom že se nikam necpou, ale ještě navíc se mezi sebou sotva dohodnou, kam že by se to vlastně cpát měli. A možná díky tomu se tak nějak plíživě dostanou i tam, kam by to nikdo nečekal, jako třeba před americké Preoccupations. Nebo tak vysoko v téhle anketě. Čtveřice architektů prožila parádní rok a naučila nás novou klávesovou zkratku. A zdaleka nejen nás.
"Když jsem se naivně zeptal, jaký žánr ±0 vlastně hrajou, odpověděl mi jeden vtipálek: No, je to takovej rybník. Měl nakonec pravdu. Kytarový osmdesátky víc než devadesátky, ale pořád stejně daleko. Rybník instrumentálních ploch a sevřený texty. Jsou tu slabší chvíle, kdy kapela působí, jako by se nechala až příliš unášet atmosférou a ztratila se sama v sobě. Jsou tu ohromně silný chvíle – Občas je jedna z nejlépe vygradovaných písní, jakou jsem od české kapely za poslední roky slyšel. Přehrada a Žižkov nabízejí další momenty, kdy si můžeme říct: Konečně ta generace zase dorostla." (Jakub Peřina, Full Moon #72)
47 hlasujících vybíralo ze 109 alb
Zahraniční
3. Slowdive – s/t (PIAS) 27 bodů
Shoegaze. Žánr, který bude s rokem 2017 jistě spojován, respektive s návraty jeho klíčových představitelů. Kromě Slowdive se objevilo také nové album Ride, My Bloody Valentine ho na konci roku stihli alespoň oznámit. Ale budou to mít těžké, Slowdive dali dohromady nahrávku, která nejenže se vyrovná těm ze začátku devadesátých let, ale mnohdy je dokonce předčí. Nezapírá svůj žánr, ale redefinuje ho a posouvá k současnosti mnohem blíže, než se to povedlo mnoha jejich o generaci mladším následovníkům.
"Kapelou navíc zmítaly tvůrčí rozpory a chvíli na to se nad značkou Slowdive na dvě dekády zavřela voda. Reunion v roce 2014 doprovázely zkazky stran nové desky, kterou se britská pětice od začátku zaklínala. Ta nakonec po dvou a půl letech od návratu na pódia skutečně přišla a od prvních tónů je znát, že kapela si dala setsakra záležet. Každičký akord sedí s přesností na milimetry, každá sloka či riff tu mají své místo, slouží celku. K produkci Slowdive nikoho nepustili a pro vydání zvolili malý nezávislý label Dead Oceans (Akron/Family, Califone, Mitski)… Náhoda? Na ty Slowdive v roce 2017 nespoléhají." (Shaqualyck, Full Moon #73)
58 hlasujících vybíralo z 211 alb
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.