Desky roku 2019 podle Full Moonu: 3. místo

(Sou)boj i smír, cesta i cíl. Balance, bilance a další hudební radosti roku 2019. V představování pětice zásadních domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše, se právě dostáváme ke třetímu místu. Kdo si letos pověsil na krk pomyslný bronz?

Domácí

3. Hugo Toxxx – 1000 (Hypno 808) 46 bodů
1 000. Název desky, náklad, i cena jednoho cédéčka. Sebevědomí. Těžko říct, kdo by dnes z tuzemských rapperů vyhrál soutěž o nejnevymáchanější hubu, na to už je tu silná mladá generace, nicméně pokud jde o rovnováhu napřesdržkových textů s nemalou zásobou vulgarismů a hudebních podkladů, které snesou vysoké nároky, Hugo Toxxx alias Hacker pořád vede. Poslední regulérní desku vydal přes osmi lety, od té doby jen mixtapy a disstracky, stát se mohlo cokoliv. Výsledkem je nejlepší zvuk na scéně, přísná dikce, nesouměřitelný cit pro rytmus a jazyk. Jistě, součástí je i špetka čůráckého šovinismu, jehož přijetí závisí na tom, jak máte nastavený smysl pro nadsázku a humor. Nicméně Hugo Toxxx diktuje tempo hry.

„Svérázný přístup, který se nestydí pohrávat si s infantilitou, je sice patrný i na albu 1000, ale tentokrát jde spíš o streetrapovou desku, která odmítá mazlení se slovy, má vysloveně freestylový charakter a je vycpaná battle rýmy. Tvrdost vystřídala frackovství, slova se sypou, jak člověka zrovna napadají, zbytečná jazyková gymnastika by beztak poukazovala jen na to, že člověk nemá co říct. Syrovost slov i beatů na desce 1000 nemusí nikoho o ničem přesvědčovat a je přesně tím druhem (ne)moci, kterou poněkud sterilní český rap už dlouho potřeboval.“ (Pavel Chodec, A2larm)

53 hlasujících vybíralo z 93 alb

Zahraniční

3. Kim Gordon – No Home Record (Matador) 42 bodů
„Sexy je slovo, které připisujeme věcem, které vypadají na povrchu přitažlivě, ale mnohem spíše je o aktivaci prostoru kolem vás,“ nechala se Kim Gordon (Sonic Youth, Body/Head) slyšet v nedávném rozhovoru pro Playboy. Její první sólové desce i po téměř čtyřech dekádách hudební kariéry nechybí rocková lačnost, punkový přístup ani experimenty. No Home Record je výbušnou a intuitivní sbírkou plnou letmých náznaků popových forem a abstraktních jinotajů, ke které se budeme vracet ještě dlouhá léta. Strhující. Barevná. Sexy.

„Kim Gordon spolu s producentem Justinem Raisenem vytvářejí žánrové koláže: vystřihují a nalepují vedle sebe hitparádový trap, kytarový punk ve stylu The Stooges a noiseové črty. Přestože většina nadšených recenzentů píše o naprosto nové Kim Gordon, ta na své sólové nahrávce rekapituluje koncepty a nápady za posledních čtyřicet let – ať už to byly hiphopové podklady u Ciccone Youth, syrovější punk s Free Kitten, mluvené slovo na albu Olive’s Horn s DJ Olive a Ikue Mori nebo hlukové improvizace s Body/Head. Tím ze svojí dráhy mimo skupinu Sonic Youth skládá hudební personu, která je už jenom její.“ (Miloš Hroch, Artzóna)

63 hlasujících vybíralo z 216 alb