redakce | Články / Sloupky/Blogy | 03.01.2022
Výroční anketa magazínu Full Moonu pokračuje a po pátém a čtvrtém místě tu máme krásné třetí. Srážka světů nebo blízká setkání jiných druhů? Hledat průsečíky mezi pražskými Plusminusnula a britským producentem Dannym L Harleym by byl poněkud bláhový sport, stačí říct, že žádoucně rozšiřují hudební obzory (nejen) redaktorů Full Moonu. A ano, i my jsme překvapení z toho, jak vysoko se dostal hyperpopový intelektuál. Tanec!
3. Plusminusnula – Nový zprávy žádný (Full Moon Forum) 41 bodů
Když se řekne postpunk, člověk má představu o zvuku a kapelách, ke kterým odkazují jejich následovníci. Ovšem pražští Plusminusnula jsou jedni z těch, jimž se nepředhazují ani stylotvorné, ani pěvecké vzory, což se v případě zpěváka Matyáše Švejdíka nabízí. Plusminusnula zaujali už prvním, eponymním albem z roku 2017, na novince Nový zprávy žádný se posunuli ve stavbách písní i v celkovém soundu, jehož strůjce Amák Golden ocenil odvahu skupiny písničky „ušpinit syrovým nepodlézavým zvukem“. Co zůstává, je kvalita strohých textů a neradostné generační pocity, které Švejdík ml. ani nezveličuje, ani nebanalizuje.
„Zatímco první desku kapela natáčela s Tomášem Neuwerthem, producentství nové kolekce vložila do rukou Amáka. (…) Jiný přístup, prý volnější ruce ze strany kapely, a hned na první poslech výrazné změny ve výsledném přednesu kapely. Možná ne tak průzračný sound naopak disponuje živějším, nebo lépe řečeno živelnějším zvukem. To už naznačila klipovka Světy s nenápadnými klávesami, které výborně podtrhují většinu písniček. A když mají skladby jako Vlny za vlnou potenciál, Amák kapelu donutí ke sborovému zpěvu v refrénu. Původní minimalismus je pomalu obohacen o další prvky a výsledné podobě Nový zprávy žádný to jen prospívá. ±0 dokážou na nové desce výrazněji prodat, jak silným koncertním potenciálem disponují, aniž by výrazně uhnuli z nastoupené postpunkové cesty.“ (Pavel Zelinka, Frontman.cz)
51 hlasujících vybíralo z 99 alb.
3. Danny L Harle - Harlecore (Mad Decent) 26 bodů
Nejradostnější deska ponurého roku. Danny L Harle postavil svůj Harlecore jako virtuální taneční klub, který se dá navštívit přes obrazovku počítače, ale také ve fantazii skrze poslech stejnojmenné desky. Klubový sci-fi svatostánek obydlený fantastickými postavičkami měl simuloval zážitek clubbingu v době, kdy ty skutečné byly kvůli pandemii zavřené. Ve čtyřech podlažích se tady střídá hyperpop, euforický rave i tvrdé techno. Do kolektivního zážitku přispěli také Caroline Polachek, Hannah Diamond, Lil Texas nebo Hudson Mohawke. Harlecore rozhodně není deska utopená v nostalgii po raveové vlně, ale na její opojnou radost navazuje a snaží se probudit kolektivní euforii, která by nás mohla dostat z nelehkých časů.
„Hudba na Harlecore je udělaná tak, abyste odhodili zábrany a tancovali, tedy pokud jste fanoušky bláznivé taneční hudby, kterou Harle dělá od samotných začátku PC Music. Je to šílená deska, na níž se potkává hyperpop a rave s důmyslnou produkcí, eurodanceové melodie a nekonečný tah na bránu mířící k ultraeuforii.“ (Andrew Ryce, Resident Advisor)
56 hlasujících vybíralo ze 178 alb.
foto © su
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.