Desky roku 2021 podle Full Moonu: 3. místo

Výroční anketa magazínu Full Moonu pokračuje a po pátém a čtvrtém místě tu máme krásné třetí. Srážka světů nebo blízká setkání jiných druhů? Hledat průsečíky mezi pražskými Plusminusnula a britským producentem Dannym L Harleym by byl poněkud bláhový sport, stačí říct, že žádoucně rozšiřují hudební obzory (nejen) redaktorů Full Moonu. A ano, i my jsme překvapení z toho, jak vysoko se dostal hyperpopový intelektuál. Tanec!

3. Plusminusnula – Nový zprávy žádný (Full Moon Forum) 41 bodů
Když se řekne postpunk, člověk má představu o zvuku a kapelách, ke kterým odkazují jejich následovníci. Ovšem pražští Plusminusnula jsou jedni z těch, jimž se nepředhazují ani stylotvorné, ani pěvecké vzory, což se v případě zpěváka Matyáše Švejdíka nabízí. Plusminusnula zaujali už prvním, eponymním albem z roku 2017, na novince Nový zprávy žádný se posunuli ve stavbách písní i v celkovém soundu, jehož strůjce Amák Golden ocenil odvahu skupiny písničky „ušpinit syrovým nepodlézavým zvukem“. Co zůstává, je kvalita strohých textů a neradostné generační pocity, které Švejdík ml. ani nezveličuje, ani nebanalizuje.

„Zatímco první desku kapela natáčela s Tomášem Neuwerthem, producentství nové kolekce vložila do rukou Amáka. (…) Jiný přístup, prý volnější ruce ze strany kapely, a hned na první poslech výrazné změny ve výsledném přednesu kapely. Možná ne tak průzračný sound naopak disponuje živějším, nebo lépe řečeno živelnějším zvukem. To už naznačila klipovka Světy s nenápadnými klávesami, které výborně podtrhují většinu písniček. A když mají skladby jako Vlny za vlnou potenciál, Amák kapelu donutí ke sborovému zpěvu v refrénu. Původní minimalismus je pomalu obohacen o další prvky a výsledné podobě Nový zprávy žádný to jen prospívá. ±0 dokážou na nové desce výrazněji prodat, jak silným koncertním potenciálem disponují, aniž by výrazně uhnuli z nastoupené postpunkové cesty.“ (Pavel Zelinka, Frontman.cz)

51 hlasujících vybíralo z 99 alb.

3. Danny L Harle - Harlecore (Mad Decent) 26 bodů
Nejradostnější deska ponurého roku. Danny L Harle postavil svůj Harlecore jako virtuální taneční klub, který se dá navštívit přes obrazovku počítače, ale také ve fantazii skrze poslech stejnojmenné desky. Klubový sci-fi svatostánek obydlený fantastickými postavičkami měl simuloval zážitek clubbingu v době, kdy ty skutečné byly kvůli pandemii zavřené. Ve čtyřech podlažích se tady střídá hyperpop, euforický rave i tvrdé techno. Do kolektivního zážitku přispěli také Caroline Polachek, Hannah Diamond, Lil Texas nebo Hudson Mohawke. Harlecore rozhodně není deska utopená v nostalgii po raveové vlně, ale na její opojnou radost navazuje a snaží se probudit kolektivní euforii, která by nás mohla dostat z nelehkých časů.

„Hudba na Harlecore je udělaná tak, abyste odhodili zábrany a tancovali, tedy pokud jste fanoušky bláznivé taneční hudby, kterou Harle dělá od samotných začátku PC Music. Je to šílená deska, na níž se potkává hyperpop a rave s důmyslnou produkcí, eurodanceové melodie a nekonečný tah na bránu mířící k ultraeuforii.“ (Andrew Ryce, Resident Advisor)

56 hlasujících vybíralo ze 178 alb.