Články / Sloupky/Blogy

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Děti nebes, nebo smějící se (rudé) bestie?

Dušan Svíba | Články / Sloupky/Blogy | 17.08.2020

Od útlého dětství jsem miloval indiány a nesl si to s sebou až do dospělosti. "Slova bílého muže jsou jako krákání vran." Naučil jsem se například mlčet a vydrželo mi to dýl, než jsem sám chtěl. Jako malý kluk jsem znal desítky indiánských kmenů, věděl jsem, kde sídlily, jaký byl jejich způsob obživy, s kterými kmeny udržovaly spojenectví a s kterými naopak byli nepřátelé na smrt. Od doby, co jsem začal jezdit na české hudební festivaly, mi tahle láska trošku zhořkla.

Trutnovský „Woodstock“ byl vždycky známý svým hraním si na indiány a na underground. A taky na chudáky. Hraní si na chudáky bylo vždy tím nejsofistikovanějším know-how tohoho "kmene". I když dnes již na svém webu přiznávají podporu Zdeňka Bakaly a Karla Janečka, dříve se o tom taktně mlčelo. Uhlobaron Bakala své logo na plakátech nevyžadoval, takže festival mohl vystupovat jako chudý příbuzný („Jsme bez sponzorů...“), který je závislý jen na vstupném, zaplaceným bílými tvářemi, a pochopení dobře zajištěných umělců, kteří se rádi zřekli části svého obvyklého honoráře, aby podpořili rudé bratry.

Škudlení na vystupujících umělcích je další propracovanou strategií mazaného náčelníka kmene. Nebudu komentovat zmiňované honoráře, které tady někteří hudebníci dostávali. Pokud si sami cení své vlastní vystoupení na tyto almužny, je to jejich věc. Možná ale čekali, že jim to hostující kmen vynahradí ve smlouvě slibovaným “občerstvením dle místních zvyků“. Nič už nieje také, aké bolo predtým, zpívá se v jedné krásné písni a kdoví, jestli nebyla složena po návštěvě tohoto štědrého kmene. Jedním z místních zvyků a téměř doslovným obrazem rčení "vlk se nažral, koza zůstala celá" byly např. ještě v roce 2015, když jsem tam byl naposledy s kapelou, stravenky na jídlo v hodnotě 50 Kč. Za tu sumu si hudebník mohl koupit leda tak kousek suchého chleba s hořčicí. Všichni ale věděli, že náčelník kmene je chudák, takže guláš nebo klobásku si k tomu chlebu rádi zaplatili sami. A většina "bojovníků z pódií" asi také pokorně spolkla hořkou pilulku v podobě nulového guestlistu pro vlastní soukmenovce. Som žobrak, niemožem vám dať žiadné kožky zadarmo.

Po tříleté pauze se letos festival přestěhoval do nových lovišť. Šaškárna pokračuje, pokrytectví a lži nevyjímaje a muzikanti znovu nadšeně skáčou na špek. Nevím sice, jakou hodnotu budou mít letošní stravenky, ale guestlist je opět nula a cena zhruba na polovině běžného honoráře. Ve výše zmiňované smlouvě, která mi nedopatřením přistála v e-mailu, náčelník opět poťouchle tvrdí, že "toto setkání se pořádá bez sponzorů". No jo, zjevně ale zapomněl, že pánem nových lovišť je statutární město Brno a jako takové musí zveřejňovat v registru smluv všechny smlouvy, včetně Smlouvy o poskytnutí individuální dotace s tímto vykutáleným kmenem. Nič už nieje také, aké bolo predtým...

Info

Autor textu je booking agent a zakladatel agentury Earth Music a pořadatel festivalu Colour Meeting.

foto © Trutnoff

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace