Články / Sloupky/Blogy

Oplatky z kolonády aneb Moody Moon Noize v letmých ohlasech

Oplatky z kolonády aneb Moody Moon Noize v letmých ohlasech

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 04.08.2020

Víte, jak poznáte povedenou akci? Nikomu se nechce domů. Na kolonádě to bylo přesně takhle, někdo se zdržel o den déle, jiný o dva, někteří vystupující zase přijeli už ve čtvrtek, i když hráli až v sobotu v noci. A další kolem empírové budovy v Úšovickém parku možná bloudí ještě dnes. Nečekejte tradiční vrcholy, statistiky ani výběry toho nejlepšího. Nejlepší na Moody Moon Noize vol. 1 totiž bylo, že se to vůbec stalo. Tři a půl dne slunce, skvělých koncertů a snad i porozumění, k tomu jedno výročí a úplněk jako bonus (i když ohledně jeho „úplnosti“ se informace různí). Kolonáda akci přežila, park také a tu neuvěřitelnou atmosféru, tu nám už nikdo nevezme. Níže trocha slz, hodně dojetí a ještě víc vzpomínek, které s námi zůstanou ještě dlouho. „Architektonicky nádherná kolonáda je obklopena šuměním stromů, zpěvem ptáků, klidem a harmonií,“ píše se na stránkách města Mariánské Lázně. Ano, takové to minulý víkend bylo a... taky vám to připomíná Twin Peaks? Děkujeme!

DAVID ČAJČÍK (HEARTNOIZE/ FULL MOON)
Městský festival nemusí mít podobu jen divokého večírku v místních klubech, případně okupace náměstí desítkami stánků a lokálními či etablovanými umělci. Moody Moon Noize se snad podařilo ukázat, že publikum ocení i příjemnou akci, kdy odpoledne v lázních nebo objevování okolí není únikem od programu, ale jeho další rovinou. Takovou, která doplní energii na tanec do brzkého rána.

KRISTÝNA DVOŘÁKOVÁ (FULL MOON)
Ocitnout se v bezčasí, kde všechno plyne jak ve snu! Za zvuku těch nejlepších tónů v dechberoucích prostorech lázeňský kolonády!

VAŠEK KOKEŠ (FOURCE)
Elegantní nenucenost a pozvolnost hudební části Moody Moon Noize perfektně sedla k pomale plynoucímu tempu lázeňského města. Nejlepší ozdravná kůra pro všechny kolem hudby. Hodnotím jednoznačně: *****.


ZUZANA MALÁ (FULL MOON, COSMOPOLITAN)
V průběhu příprav festivalu mám přehnaná očekávání a dobře vím, že to může být jen zklamání. Nicméně to se díky neuvěřitelné koncentraci milých tváří rozhodně nekoná. Slunečné dny spláchne v neděli déšť, do batohu sbalíme propocený trička, mokrý plavky, smotáme kabely. Do dodávky naložíme cajky, vyrážíme zpátky, ale ještě se předtím musím stavit na ubytování, kde jsem si nechala nabíječku od foťáku. Michal na mě kouká a říká: „Tys tu nechala spíš kus života, ne?” No, asi jo.

ANNA MAŠÁTOVÁ (KULTURNÍ MAGAZÍN UNI, NOUVELLE PRAGUE)
Hashtag #mariankyjsousuper jsem letos užívala nadmíru v hlavě i na sociálních sítích. Bez přehánění. Nohy mě z běhání z běhání z kopce a do kopce bolí ještě teď, stejně tak ale zůstávají v hlavě a uších koncerty Dingo, Edova syna, Dokruhu, Vellocet Roll, Melis... Vlastně nebylo hluchého místa. A poslechovky! Skvělý a objevný věci a souvislostí. Když připočtu milá setkání, lázeňskou architekturu a slunce, je jasný, co u mě vítězí na poli nejlepší akce tohoto léta.

ANNA MONSPORTOVÁ (ŠVIHÁK)
Neuvěřitelný emoční záhul, to vám tedy povím. A nejen emoční, ale i fyzický. Boty jsem sice neprotančila, ale daleko od toho neměly! Děkuju všem, co se na té kráse podíleli. Moc ráda jsem byla součástí takhle skvělého týmu.

MARKÉTA MONSPORTOVÁ (ŠVIHÁK)
Duben 2020, někdy na začátku – vše zavřené, akce zrušené. Dozvídám se, že můžeme osídlit Ferdinandku na celé léto, možná i natrvalo. Píšu to Michalovi, voláme si, panuje shoda se na tom, že bychom mohli vymyslet něco víc než jen doprovodný program Marienbad Film Festivalu. Střih: Je nedělní poledne 2. 8. 2020. Z repráků burácí gospel, Aretha Franklin exceluje, sbor šílí. Sedím na mši, na Ferdě, tečou mi slzy. Stalo se něco neuvěřitelnýho. Děkuji za to.


TEREZA ODEHNALOVÁ (MOOD, FOURCE)
Celou dobu mě provázelo dojetí, že jsem měla možnost spolupracovat na festivalu na tak krásném místě s tak super lidmi. Přišlo mi, že nám nic nechybělo, celý ten set-up byl jak ze snu – lázně, prameny, slunce, spousta skvělých vystoupení... Co mě ale dostalo do kolen úplně nejvíc, byl (první oficiální!) koncert Maryland. Vypíchla bych ještě vystoupení Dingo, Chief Bromden nebo Ai fen... Hodně hezký léto.

MICHAL PAŘÍZEK (FULL MOON)
Docházejí nám superlativy, pojmenoval Jirka Špičák v roce 2010 svoji recenzi na druhé číslo Full Moonu. Je mi líto, Jiří, o deset let později stále ještě nedošly, a pokud se bude FM podílet na podobných akcích jako Moody Moon Noize, tak asi ještě dlouho nedojdou. Že jsou Mariánky super, víme už dlouho, tak krásné jako minulý víkend ale možná ještě nikdy nebyly. Bylo to epické a krásné, srdcové eso se jmenuje Maryland.

JAKUB PEŘINA (FULL MOON)
Je pondělí dopoledne, chvíli po prvním ročníku Moody Moon Noize si omylem čtu tiskovku ke kapele, která během tvůrčího pobytu v pulsujícím Berlíně nahrála singl Berlin Night, na B-straně mají píseň Kreuzberg. Řeknu si, jestli jsem byl na Tomáše z Dokruhu s těma „Sunshine pro chudý“ až moc přísnej, když se na světě dějou takový věci, ale spíš ne, vypadal, že měl z tý konverzace radost. Stejně jako loni v Tasově jsem v Mariánkách spal tři hodiny a viděl asi dvě kapely, ale ne kvůli tomu, že by byly na hovno a zněly jak Toneless v roce 2008, ale právě kvůli tomu, že takový věci už dneska děcka naštěstí neposlouchaj a starej člověk jako já má nutkání to s každým zúčastněným hned oslavit. „My lap is on fire!”, krásný to bylo.

fotogalerie z festivalu najdete tady, zde, tuhle i tu

CELESTÝNA PIMPINELLA (NAŠE KRÁSNÁ ZAHRADA)
Když jsem si stoupla na správné místo a podívala se směrem ven z kolonády, viděla jsem řady a sloupce úhledně rozvržených květin, pestrobarevnou směsici shorakvětů, třapatek, veronik, šuškard, čechrav. Když jsem se otočila směrem ke kolonádě, bylo to tam taky, jen v jiné podobě. Floutci, mazlíci, majolenky, vampice i milá hovádka, mámy s dětmi, pěstění elegáni v letech. Točila se z toho hlava. Zahradní slavnost nejen tohoto roku.

TOMÁŠ PRINZ (ŠVIHÁK)
Moc rád chodím na hudbu, kterou znám málo, nebo třeba vůbec. Ještě radši jsem, když mě na první živý poslech chytí. To se tu stalo u většiny kapel a přetavilo to mou velkou únavu v obrovské nadšení.

MARIA PYATKINA (FULL MOON)
Neskutečně přátelské, přiměřeně vtipné a velmi malebné (kolonáda is the new Důl Hlubina). Melis rozněžnila krásným hlasem a melodiemi, HRTL rozjel živelnou diskotéku s fantastickým bubnováním a k tomu všemu se přidalo padesát odstínů temnoty od Dingo, Ai fen a hlavně Edova syna. Ten srdce našeho dívčího Full Moon tria polámal na tisíce střípků. I když jste si u toho nejspíš ťukali na hlavu, tancovala jsem téměř neustále – pro mě to je známka kvality.


ZUZANA REJCHOVÁ (ŠVIHÁK)
První ročník Moody Moon Noize pro mě bude už napořád symbolizovat výhled na úplněk z parku u Ferdinandky a pohled na zářící kolonádu, kde ještě před dvěma měsíci nebylo vůbec nic a o víkendu tepala energií lidí, kteří se stejně jako já skvěle bavili. Tenhle výjev a pocit, že jsme to dali přes všechny překážky, kterých nebylo málo, to už mi nikdo nevezme. Díky za to!

ELIÁŠ SUCHOMEL (HEARTNOIZE, FULL MOON, MLÉKO) Kamoši hovoria, že doma nám stále hrá len free-jazz, aj keď naši sa na to hnevajú, lebo že vraj to má od free-jazzu ďaleko. Snažia sa ma vyhnať von, že aby som stále neležal len pod tou zvonkohrou nad postieľkou. Mariánky teda neboli môj prvý festival a dovolím si porovnávať. Ako mimino som ocenil hlavne hustotu trávy na kolonáde, to som ešte nevidel. Celkové vsadenie festivalu do obrovského parku mi dovoľovalo na ňom byť a nebyť zároveň. Tak nejak to mal myslím aj strejda Peřina. Proste ležíš na tráve, bavíš sa s kamošmi a do toho počúvaš ten najlepší výber z domácej alternatívy. Ale bavil som sa s rodičmi strejdy Dadyho a hovorili, že generácia mojich rodičov počúva samú depresívnu hudbu. Snáď ale prijdu aj nabudúce. Ja by som šiel tiež, už na vlastných nohách.

DUŠAN SVÍBA (EARTH MUSIC, COLOUR MEETING)
Ten festival se měl jmenovat Fiesta & Siesta Mariánské Lázně… A raději bych to v médiích moc nerozmazával, aby se tam příště nenahrnuly davy a festival neztratil tu nádhernou letní uvolněnou atmosféru lázeňské party. DĚKUJU MOC!!!

JAKUB ŠÍMA (FULL MOON)
Ozdravná kúra pro (d)uši uprostřed léta. Stojatý kvádry horkýho vzduchu tři dny narušuje jen lenivá konverzace a podmanivý koncerty kapel, který jinak vůbec neposlouchám. Relax hraničí s nadšením, jen pítko jsem zase nechal někde na baru.

KAREL VESELÝ (FULL MOON)
Pure bliss.

Info

Moody Moon Noize vol.1
30. 7. – 2. 8. 2020
kolonáda Ferdinandova pramene, Mariánské Lázně

foto © Tyn Týna

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace