keša | Články | 02.08.2013
Slovenské duo Longital si k hudebnímu doprovodu vybralo Pabstův film Záhady lidské duše z roku 1926. Na snímku, který je postaven na teorii psychoanalýzy, spolupracoval režisér s žáky Sigmunda Freuda. Longital si k doprovodu přizvali hudebníka, co si říká Stroon, aby obsluhoval vibrafon a sampler.
Úvodní scéna holení břitvou. Vražda v sousedním domě. Začíná se smyčci na kytaru Daniela Salontaye a basu Shiny. Na druhé straně Stroon lehce poklepává na vibrafon. Výkřik vraždy a „volání“ o pomoc doprovází Shina i svým hlasem. A pak už je hrdina v pasti. Nic neudělal, žije spokojený život, a přesto trpí utkvělými představami zasutými ve své mysli. Břitva rozjela jeho odpor k nožům. To vždycky trojice muzikantů na nástroje přitlačí, obraz perfektně koresponduje s hudbou a na diváka přichází strach, kam to až povede. Že by další vražda? Ale pořád nic, i když hudba naznačuje, že by přijít měla. Místo toho je hrdina vystavován světu nožů − čím se najíst, jak se oholit a čím otevřít dopis? Nůž, kam se podívá, a neustálé kvílení všech muzikantů na nástroje až k děsivému vyvrcholení... bez vraždy. Uff, odlehčení a hrdinův obyčejný pracovní den. Rozvíjí se nádherná melodie, smyčce jsou odloženy, prsty vybrnkávají na kytary, ven se line pocit bezstarostnosti. Ale ne na dlouho, přicházejí děsivé sny, jejich surrealistické ztvárnění je vrcholem filmu, figury se opakují, melodie opět ustupuje sonickým vlnám smyčců, samplu a Shina se krom basy zaměstná i bubnem. Salontay je pověstný hrou smyčcem na kytaru, přemýšlím, kdy už si konečně koupí housle. Motivy snu jsou doprovázeny reálnými zvuky, zvonice s ženskými hlavami opravdu zvoní, vlak hučí a hučí na kolejích. To už nejde ukočírovat, tu se schyluje k vraždě, jdu se nechat proklepnout k doktorovi. Na podiu uberou plyn, ale ne na naléhavosti. Metoda psychoanalýzy, vyprávění útržků z hrdinova života od dětství až do přítomnosti jsou protkána vibrafonem a náhlými výjezdy a sóly na straně Salontaye, Shina na basu povětšinou jen duní nebo na ni rytmicky bouchá.
Obrazy filmu jsou velice poutavé, dokonce jsem se přistihl, že zapomínám na muzikanty na podiu, tak mi ten jejich zvuk seděl. Vykoupení hrdiny a Ende v titulkách rozvíjí Longital v melodii, která říká, že léčba proběhla úspěšně. Škoda, že to publikum nenechalo muzikanty doříct a skočilo jim aplausem do řeči.
Letní filmová škola 2013
Film a živá hudba: Záhady lidské duše (hudební doprovod: Longital)
1. 8. 2013, Slovácké divadlo, Uherské Hradiště
foto © Marek Malůšek
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
redakce 19.12.2024
Bohatá diskografie zahrnuje meditativní neoklasická alba vydaná u prestižních labelů.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
redakce 16.12.2024
Jaké hudební tipy nám dal začínající autor a fanoušek popkultury vyžívající se v antihrdinech?
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.