Kristýna Trochtová | Články / Reporty | 30.10.2016
Všechno dobrý. Sice nemůžeš jíst, pít, skoro ze sebe nevydáš hlásku, jak je ti zle, v noci jsi spala tak čtyři hodiny, milá čtenářko, ale stejně je všechno dobrý. Poslouchajíc Slint míříš do Klubu FAMU na takzvanou autentickou americanu a budeš to muset přežít bez whiskey, což se mezi Jakuby Šimanskými zrovna moc nenosí, ale prostě to tak je a ty se s tím snažíš smířit. Jsi na místě, nikde (skoro) nikdo, akorát chlebodárce Michal, co jen pozdraví a zase si jde hledět svého. Kamarádi do deště jsou tam s tebou, ale přesto se cítíš kurevsky sama. Všechno fajn: War plane. Condo. Oil freighter. New development. I feel alright.
Jo, jezdit do Stověžaté na malé koncerty je disciplína z mých nejoblíbenějších, zapiš si, a třeba se i jednou střetneme. Way Out Weather je zas deska z těch nejčistších a nejupřímnějších, repetitivnost nevadí ani v nejmenším. Tenhle koncert byl sázkou na jistotu, přičemž šťastných deset bylo z osmdesáti procent zabráno skladbami právě z Gunnova přelomového alba. Alba, které bys milovala, i kdybys nechtěla (a tak je to se vším).
Jakub Šimanský jako předskokan. No jistě, je to tu zase, že ano, kdo taky jiný než náš levičácký redneck, přerovský rodák. Prý americký primitivismus. Při našem prvním shledání mě to nebavilo vůbec, asi málo kántry rozpoložení, chyba byla každopádně na mé straně. V Klubu FAMU se můj pohled radikálně proměnil. Protože Dan B. Raag i The Red Pony jsou prostě hity a protože jsme všichni takoví osamělí rudí poníci, rudí jezdci, co jim občas nefunguje ladička a občas to ze žalu přeženou s panáky. To jsou ostatně TY momenty; takoví jsme byli a jsme. Desetkrát měnit ladění během setu není žádná sranda ani s funkční ladičkou, není třeba se trápit detaily. Tohle nejen že bylo navzdory všemožným potížím důstojné, tohle mě konečně vzalo. Můžu říct, že jsem Jakuba Šimanského konečně pochopila.
Klube FAMU, tebe taky miluju, i když nechci, protože když tebou v mezičase zní Parquet Courts, nelze jinak. Tohle my jsme v Ostravě taky měli, ale u nás to šlo vlastně dál, tam v mezičase hráli Celestial Shore...
Střih. Steve Gunn má krásné kytary a vypiplaný zvuk, jeho spoluhráči stejně tak. Občas se tváří, že by raději byl jinde, ale když si vzpomenu na session v NPR Music, říkám si, že je to u něj asi normální. Taky se tak vlastně tvářím, ale ve skutečnosti si to užívám. Písničkáři 3.0 jsou strašně super, ale přiznejme si, že Gunnovi nesahají ani po kotníky. Countryish folk je od nynějška mým nejoblíbenějším žánrem, Frank Ocean a Kendrick Lamar laskavě prominou. Gunna je třeba zařadit jakožto nové heslo do oxfordského slovníku, trefnější synonymum pro chodící charisma patrně neexistuje. Síla. Když má zatvrzelá nekuřačka chuť na cigarety, víno a toust, něco se děje. Žádné rozšlapané lentilky pod kobercem, ale sdělení. Jasné, čisté, bez patosu, jednoznačně uchopitelné.
Tak to my holky z Ostravy máme rády. Všechno dobrý. I feel alright.
Steve Gunn (usa) + Jakub Šimanský
27.10. 2016, Klub FAMU, Praha
foto © Barka Fabiánová
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.
Alžběta Sadílková 15.10.2024
Znechucení a únava nemusí v hudbě působit jen jako karikatura, vztek nemusí být srostlý s násilím. Snad proto do sebe nedělní večer dobře zapadá i jako celek.
Veronika Tichá 15.10.2024
Hradec Králové v posledních letech osciluje mezi kulturní pustinou a energickými snahami oživit místní scénu. Nic není ztraceno aneb Jazz Goes to Town.
Marek Hadrbolec 14.10.2024
„Jenom si vzpomenout,“ křičí Lukáš Bouška opakovaně, zatímco se staré jizvy znovu otevírají a bolavé vzpomínky se derou ven.
Timon Láska 11.10.2024
Zatímco Oklou zhypnotizovala dav bublavě gradujícím a také nejznámějším trackem Lurk, Casey MQ roztancovává sál romantickou původní verzí What About Us.
Veronika Vagačová 11.10.2024
Hudba mala značne evokatívny charakter, tanečné a dynamickejšie časti pripomínali scenérie z latinskoamerickej dedinky a pobehujúce deti po uliciach, iné časti dialógy.
Václav Valtr 11.10.2024
Po několika úvodních písních přišel čas na lyričtější část reportoáru, vtahující do hypnotického a mrazivého světa svébytné estetiky...
Aneta Martínková 10.10.2024
V srpnu 2023 streamovací služba Spotify ohlásila, že její uživatelé a uživatelky za poslední rok naposlouchali přes tři miliony hodin nahrávek bílého šumu...
Veronika Havlová 09.10.2024
Když chcete zjistit, co je v Brně za kluby, jaké tam mají zvukaře, dramaturgii a nabídku na baru, naskočte na vlnu dvoudenního festivalu Batch.