Mišo_O | Články / Sloupky/Blogy | 17.06.2021
Na niektoré albumy treba dozrieť ako na Graduation od Kanye Westa a niekedy dozreje čas na lásku k hudbe, teda Hudbu k láske. Zatiaľ čo lockdown zatváral hranice a kluby, (funk)čný veterán slovenského rapu zaváral ovocie svojej práce a spoločne so Šimonom Švidraňom, ktorého môžete poznať ako člena formácie Funkiez alebo Darkness Positive, premenili tragédiu na inšpiráciu.
Slovami filmovej klasiky: „Život je ako bomboniéra.“ Presne tak sa dá vnímať aj táto kolekcia deviatich šlágrov: Niektoré chutia viac, niektoré menej, ale podstatné je, že chutia. Lajtmotívom (až na pár výnimiek) je funk, originalita a stabilná hra so slovom jak scrabble: „... sám by som bol iba tínedžer po záruke / zaľúbený do záľuby / krútiaci sa furt do kruhu...“ (Púť nekonečná). Veľmi silným momentom albumu je feel-good audio-oslava života Peter Party a nejaký čas bude trvať, kým z hlavy sublimuje chytľavosť Švidraňových refrénov ako napríklad v úvodnej skladbe Neviem sa rozhodnúť: „Neviem sa rozhodnúť / Mám bez nej zomrieť / Či s ňou zostarnúť...“
Za absolútny vrchol celého albumu a za Vecovu pravdepodobne najlepšiu vec, ktorú za posledné roky vygravíroval do papiera zlatými literami, sa smelo dá považovať skladba Pes aka S Tebou part 2, ktorá prebudí psieho milovníka aj v mačkách. Máte pocit, že text je písaný srdcom, nie rukou: „Ležíš mi pod nohami, keď pijem ležiak z Plzne / ja pomaly plešatiem, ty len dvakrát za rok plzneš.“ Na tomto svete sú len dve veci, ktoré si fanúšik rapu môže priať: aby Biggie a Pac nahrali spoločný album celý produkovaný Dj-om Premierom a aby sa na tento šláger nakrútil vizuál.
Ak Hudbu k láske vnímame v kontexte súčasného globálneho rapu, ktorého hudobnú estetiku diktujú generické basové linky a stále tie isté trapové hajtky, je veľmi sympatické, ako sa dynamické duo Vec Švidraň rozhodlo album poňať: ako pestrú zmes letného funku a elektroniky, z ktorej je cítiť post-pandemický voľnobeh. Možno sa nejedná o prvý takýto album v našich končinách, ale dúfajme, že nebude posledný.
Branči Kováč je dôkazom toho, že v rape sa dá dôstojne zostarnúť a aj po dvadsiatich piatich rokoch za mikrofónom si stráži svoju relevanciu. Prostredníctvom Hudby k láske definoval sám seba po novom a nemalú zásluhu na tom má aj perfektná symbióza so Švidraňom, s ktorým Vec počas svojej kariéry vytvára v poradí už tretie duo so štyrmi päsťami. V priamom porovnaní s predošlou Vecovou tvorbou sa tento počin tematicky výrazne líši od svojich predchodcov, nakoľko je unikátnou sondou do života počas pandémie. Trendy sa menia jak Joe, retázky sa roztavia jak kov a Vec ostáva nad vecou.
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.