Hudební žebříčky FMzine - outsides

Sérii hudebních žebříčků uzavíráme čtvrtým dílem, ve kterém jsme oslovili lidi "z venku". Jsou samozřejmě z okruhů, které trvale sledujeme, na druhou stranu jsou tu zástupci tak rozdílných úrovní, že to můžete brát jako sestup do hudebního podzemní. Anebo pekla. Ráje. Cesta do Středu Světa.

---

Lukáš Kadeřábek
Supraphon

Album
Emika - DVA

V určitym období roku mi tohle album fakt sedlo a tím, že mě doteď nepustilo, si pojistilo umístění na špici nejposlouchanějších desek 2013.

Vampire Weekend - Modern Vampires of the City

Skvělej indie rock model 2013 s mnoha přesahy pro fajn ráno, den i noc.

Arcade Fire - Reflektor

Reflektor je v žebříčcích Best of 2013 asi tak trochu všudypřítomný klišé, ale mě ta deska fakt baví. Havaj a "arcade divnost" je spojení stejně ulítlý jako perfektně funkční.

... a spooustu dalších jako třeba Fuck Buttons - Slow Focus, Yeah Yeah Yeahs - Mosquito, Never Sol - Under Quiet, Jagwar Ma - Howlin', Arctic Monkeys - AM, Foals - Holy Fire, James Blake - Overgrown, Lorde - Pure Heroine, Daft Punk - Random Access Memories, Moderat - II...

Song
Emika - Filters (DVA)
"My filter breaks, shatters colours...." Rozostřeně zneklidňující melancholie.

Sleigh Bells - Young Legends (Bitter Rivals)
"Young legends die all the time but I don't mind..." Chytlavost, nakažlivost, ironie, zábava.

Lorde - Buzzcut Season (Pure Heroine)
"Explosions on TV and all the girls with heads inside a dream so now we live beside the pool where everything is good...." Popová návykovka roku.

Jon Hopkins - We Disappear (Immunity)
Svym způsobem velmi jednoduchý, ale má to velkou sílu až krásu.

Never Sol - Lake (Under Quiet)
Gradace, emoce, hlas, atmosféra - všechno do sebe skvěle zapadá.

Kapela
Atoms for Peace - "Superkapela", která mě baví nejen muzikou, ale i ideově, i když to Thom a spol. občas uměj' hnát ad absurdum.

Kittchen - Kittchen je za albovou dvojku Radio po právu v nominacích na Apollo či Vinylu a navíc má nemalej podíla např. na povedenym debutu ILLE Ve tvý skříni. Takže za muziku, za kreativitu, za vliv na domácí scénu a um tvořit konzistentně a kvalitně.

Koncert / festival
Mighty Sounds 2013 - Tohle pro mě není ani tolik festival primárně o line-upu, jako spíš o atmosféře, která je jak v areálu, tak v backstagi příjemná a uvolněná v porovnání s jinejma (nejen podobně velkejma) akcema. Mezi mý festivalový top samozřejmě patří i slovenská Pohoda.

Biffy Clyro @ ROXY - Přiznávám, že jsem toho letos zase tak moc živě neviděl, nicméně mezi nej 2013 určitě patří nátěr v podání Biffy Clyro kombinovanej s jejich světelnou baterií, která by oslepila mnohem větší sály, než je pražská ROXY.

Vydavatelský počin/zločin
Šimek a Grossmann - Komplet 1966 - 1971 - Možná mě někdo nařkne z přihřejvání vlastní polívčičky, nicméně tenhle opus je prostě perfektní. Krabička, knížečka, 17 disků se vším, co kdy Š&G nahráli, prostě komplet, jak má bejt. A navíc ten humor, kterej rozhodně neoceněj jen tátové, mámy a prarodiče.

Voser roku
Slavík a celá kauza Řezník - darmo mluvit, řečeno a napsáno toho bylo na tohle téma už dost a dost.

Objev roku
Prodejhudbu.cz - Super projekt pro všechny kapely a muzikanty, který se nechtěj' vázat u labelu a při tom chtěj' dostat svojí muziku do celýho světa.

Never Sol - Ač se debut Under Quiet nese možná až moc na jedný emoční vlně, je Sára Vondrášková rozhodně jednou z nejvýraznějších (ne-li nejvýraznější) hudebních osobností, které letos u nás debutovaly. Navíc to zní tak nečesky, že tu máme zas jednou jméno, které by to mohlo někam dotáhnout i mimo zdejší bahňák.

Temple - Skvělá neo-psychadelie z Albionu. Těším se na únorovej debut.

---

Honza Bárta
Turban, Rádio Wave

Album
Zomby – With Love
Někde jsem nedávno četl, že Zomby je „Kanye West elektronické hudby“. Pokud pominu, že je to fakt bullshit, tak to vlastně i docela sedí. Zombyho musíte buď milovat, nebo nenávidět, stejně jako jeho poslední desku (vskutečnosti trojalbum). U mě převažuje ta láska.

Song
Sophie – BIPP
Nejvíc „pryč“ věc celýho roku 2013. Geniální tráček, co zní jako plastová hračka. Nebo plastická chirurgie. Nemůžu se dočkat dalších implantátů.

Kapela / tvůrce
Sophie - Nechci se opakovat, ale kecal bych, kdybych řekl, že mě letos něco nadchlo víc než Sophieho subverzivně verzatilní hyperpop. He Can Make Me Feel Better!

Koncert / festival
Takže do třetice. Sophie na festivalu Nowa Muzyka v Pšónsku. A pak ještě jednou v Praze v NEONE, kam jsme si ho prostě museli dotlačit zas. Tenhle rok je moje volba Sophieho volba.

Soundtrack
GTA V - Jezdit si po Los Santos s puštěnym FlyLo FM byl jeden z největších videoherních libců za hodně dlouho dobu. Sem tam se vyplatí přeladit na Worldwide FM Gillese Petersona, kde hraje i Cashmere Cat.

Voser roku
Všeobecná, bezmyšlenkovitá a automatická adorace projektu Piána na ulici.

Módní doplněk / drink
Tričko z přebalu desky Where Were U In 92‘ od Zombyho, které jsem letos konečně ulovil. A z drinků vede stále Matuška v MeetFactory. Defaultně pak Club-Mate (s vodkou) kdekoliv. A klubová voda, sem tam samozřejmě.

---

Jakub Ďuraško
tour dopisovatel, Stoned to Death

Album
Body/Head – Coming Apart
Destruction Unit – Deep Trip
Michal Prokop & Framus 5 – Město ER

Song
ZZ Top – Waitin for the Bus + Jesus Just Left Chicago
Nejlepší přechod mezi dvěma skladbama na světě!

James Brown – Nature (z Jam 1980's)
Deset minut nejgeniálnější kytarové vyhrávky ve skladbě Jamese Browna z desky Jam 1980's s famózním obalem.

Destruction Unit – Bumpy Road
Nemám, co bych řekl.

Kapela
Destruction Unit
Swans
Oneida

Koncert / festival
Všechny koncerty TJ Praha
Destruction Unit kdekoliv
Swans kdekoliv
Thee Oh Sees – Lido, Berlín

Objev roku
Destruction Unit
Residual Echoes
Parks and Recreation

Voser roku
Kapely z Chile a obecně lidi s dlouhym vedením.
Nedal sem pardubickej koncert ZZ Top.
Prodloužená zima.
Právě sem zjistil, že Ski Ferreira a Ariel Pink si založili kapelu.

---

Ondřej Hlaváč
bloger, technomentál; Freakshow

Album
Pharmakon – Abandon
Julia Holter - Loud City Song
No Pavarotti - Season of the Weak

Julia Holter je pop, kterej bych chtěl slyšet z rádia, kdybych si ještě v dnešní době zahrál na naivku, která by od rádia očekávala osvětu. Pharmakon je blonďatá modelka, který v puse hnije něco strašně zlověstnýho a mezi nohama jí souložej červy. Abandon je pak zhmotnělý temno a celejch padesát minut hudební extáze je jako koukat přes plot na pekelnej jícen. No Pavarotti jsou solitéři český scény a mistři hlukový improvizace. Kdybych měl někdy kapelu a měl talent, tak bych chtěl, aby to znělo takhle, jako Season of the Weak.

Song
Arcade Fire – Afterlife
Frog Eyes - Claxxon's Lament
Takako Minekawa + Dustin Wong - Party on a Floating Cake

V jádru jsem popař a emíčko, takže slyšim na všechny takový ty cvrlikající pohlazeníčka, který nikdo neumí líp než Dustin Wong. Afterlife od Arcade Fire je halovej statement, za kterej se nestydim, a Frog Eyes dolujou slzy tak nenuceně, až jim je dnes a denně pokorně servíruju po litrech.

Kapela
Lightning Glove
The Knife
The Flaming Lips

Kdybych měl vypálit jedno jméno od boku - tak Lightning Glove. Mám kluky rád, vědí, co dělaj, neskutečně rostou a jejich hudba rezonuje. Vzor, respekt, nikdo u nás neni lepší. The Knife tu jejich hru na arty intošství žeru a baví mě, jak si hrajou s posluchačem. Shaking the Habitual je čítankovej opus, kterej vyžaduje pozornost a předkládá dialog. Kdysi se tomu říkalo koncept, dneska hudba s názorem. The Flaming Lips už nějakou dobu dávaj dohromady ucelenej komplet nejlepších divnejch desek poslední třicetiletky. Kvalitativní tendence neustále stoupá a momentálně jsou jednou asi ze tří fotrovskejch kapel, který si dokážou sjednat respekt a křivý slovo proti nim rovná se rouhání. Proč asi...

Koncert / festival
Zan Lyons
Lust for Youth
My Bloody Valentine

Mohl by tu bejt milion + jeden koncert, který jsem letos viděl, ale řeknu tři: Zan Lyons předskakující Fuck Buttons, protože Bena Frosta jsem neviděl, přestože nevěřim, že mohl bejt lepší. My Bloody Valentine, protože to neposrali, a Lust For Youth, protože miluju statický kapely, který nenáviděj svoje posluchače a za trest je chtěj utancovat k smrti. Crýpko by vůbec vydalo na samostatnou top desítku živáků roku.

Vydavatelský počin / zločin
Baba Vanga; AVA a áemko, protože dělaj nejlepší koncerty, a jo, až tak prostý to je.

Voser roku
Je mi úplně jedno, na jaký šméčka poukazovala kauza Slavík versus Řezník, protože to pravý zlo vidim v tom, že tahle parodie dostala prostor v médiích, a to tak, že nepřiměřeně, a to tak, že naprosto zbytečně, protože jestli něco nepotřebujeme, tak vědět o jeho existenci.

Burianovskej spasitelskej komplex znásilňující a jakože modernizující bůhvíproč tradiční lidovky formou, která není ani důstojná, ani současná a ani vtipná, o což se ani nesnažila. Švejdík v kazajce je vizuální teror roku.

Lou Reed na věčnejch lovištích.

Objev roku
Střed Světa
Tachycardia Theater
Huerco S.

Střed Světa pro jeho ortodoxní svéráznost, Tachycardia Theater pro éterickou vzletnost a Huerco S pro zvukový kutilství, který má pár souputníků, ale žádnej odpovídající ekvivalent.

---

Head in Body
Red for Colour Blind, Lightning Glove

Album
Gnod Presents… Dwellings & Druss (Trensmat)
Hned začátkem roku vyšlo zlomové album v tvorbě manchesterských Gnod, acidové sólové projekty nejvýraznějších členů, které zároveň předznamenaly vznik a směřování vlastního labelu Tesla Tapes.

Lumigraph: Nauticaly Inclined (Opal Tapes)
Asi nejvýraznější z několika skvělých desek, které loni vyšly na dalším britském labelu spoluurčujícím zvuk současné housové a techno subkultury (Patricia, Basic House, S Olbricht aj.)

Powell: Untitled (The Death of Rave)
Na dřeň ohlodaná kost raveu, konceptuální vydavatelské gesto a zároveň originální zvuk. Jeho eklektické postpunkové mixy jen potvrzují, odkud čerpá inspiraci pro techno v éře audiofilní prázdnoty.

Song
Abraxas Apparatus: Automatic Electric
No-input fázový experiment hraničící s transem minimalistického techna. Deska, na které se skladba objevila, navíc získává tím víc na ceně, jak se odkládá další slibovaná věc. Podobně jako Phaerentz se AA ke skvělému zvuku dopracoval skrz oproštění a redukci.

Core of the Coalman: Cat’s Eye
Melancholická věc z nové desky Plastová okna a dveře (KLaNGundKRaCH), na které jsem se úplně zasekl, když jsem dělal mix pro Easterndaze.

Norwell & S Olbricht - Deck B
Nevydaný společný track, který se objevil na mixu od Basic House pro web A2larm. Slabost pro house, ten patos mě ničí, ale chci ho (někdy) (ale často).

Koncert / festival
Gnod v Praze v K4, přijeli s úplně jiným zvukem, který jsme přesně chtěli, a s vlastním soundsystémem, který sejmul ze stage všechny nepřilepený notebooky a krabičky. Festival jednoznačně Berlin Atonal... Matně si vzpomínám, že Sand Circles na Creepy Teepee byl taky dobrej.

Vydavatelský počin
Pokud bych měl někoho ze zmíněných zvlášť vyzdvihnout, pak vydavatelstvím roku je Baba Vanga, hlavně jejich přehled a cit pro mimožánrové experimenty na pomezí techna, dosavadní vydané i ohlášené věci i uskutečněné akce.

K počinům roku rozhodně patří i celoroční aktivita brněnských AVA, letos extrémně nabitá (švédský podzim, Tlaotlon, Orchestra of Spheres, TG Gondard, Abraxas Apparatus ad.).

Zvláštní kategorii zasluhuje taktilní kazeta Mooncup Accident - Litany of Hole (Blood in the Boat) a taky zářijová akce Cassette Store Day. Pojem “malá oblast” nebo okraj je pořád klíčový.

Objev roku
Sřed Světa - na pražské elektronické scéně se po dlouhé době objevil někdo s vlastním zvukovým a v dobrém slova smyslu uzavřeným vesmírem.