waghiss666 | Články / Recenze | 08.01.2014
Písničkářství vyzývá k té největší exaktnosti. Minimalismus instrumentální doprovázejí hesla a zpovědi, přímý tah na bránu a pak už se sošky hrnou snáz, zajištěné prodatlovanými tarify z dětských pokojů i stanů. Do krabice nadepsané FOLK leckdo ani nenakoukne z obavy, že v ní nic neuvidí. Nic nového a nic jiného než něco ze života. Jakub Tichý jednoho dne nechal hazardu a po prosebných výzvách náčelníka všech pošťáků, co nevážil cestu až do Frýdku ve sváteční uniformě, převzal krabici s žánrovou nálepkou na víku. Obsah nijak nešokuje: nic ze života a kytara? Málo! Četl Čapka staršího a ke klasickému DIY přidává i velmi vyhrocené pravidlo „udělej si po svém“. Varhany toliko nešokují, ale arytmické třískání do kelímku od hořčice? Plnotučná je celá deska, přitom se tematicky neopírá o nic jiného než o lásku. Pocity vyvolávané z přebytku i situace zapříčiněné nedostatkem.
Obsah standardní, forma se mu ale snad nemohla vzdálit víc. Jak se připravit na první setkání s takovým autorem, jakým je Tichý? Ano, četl jsem čtyřdenní deník Caulfieldův a sdílím nemálo sympatií a střípků životní filozofie s Hankem Moodym, proto akceptovat ironický a paradoxně pasivně odmítavý náhled na svět kolem i uvnitř jde jaksi automaticky. Hrátky se slovy a stavbou vět nejsou neobvyklé, jejich mnohoznačnost se ale, vzhledem k častým zpěvným protestsongům našeho nejznámějšího písničkáře, stane poznávacím i rozlišovacím aspektem alba. A nazvat píseň prostě Píseň neznamená nedostatek invence, jen fragment příběhu, který mohl potkat kohokoliv z nás. Další klišé samostatných písničkářů nabourává celá řada hostů, ale žádný vokalista. Varhany, trubka, housle… nejen tradiční a s folkem kamarádící se nástroje, nicméně ono to funguje. I přes deklamovanou punkovost a výrazný Tichého přízvuk nabízí Nic ze života každodenní věci, jen podané nevšedně a s jistou ironií (Být doma s Tebou) až sarkasmem (Budu Ti přítěží). Za tuhle ani za žádnou jinou takovou desku se Slavík dávat nikdy nebude, to je ale neodvalí z cesty mezi zavedené klasiky plnohodnotných kapel.
Jedno doporučení: Nechtějte Jakuba Tichého pochopit. Mohl by nastat podobně nepříjemný pocit, jako když už jste si jistí, že chápete, jak to bylo v Lynchově filmu. Nechtějte ho pochopit, on sám na tom netrvá.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.