Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 06.07.2014
Setkání Richarda Skalky a Martina Rigse vyvolávalo velkolepé záchvaty dojetí a možná nejenom u těch, kteří pamatují osmdesátá léta. Oba zásadní idoly na jednom červeném koberci, to se může stát jenom v Karlových Varech. Po roce se filmový kolotoč vrátil domů, pouť může začít a místní honorace je na to pečlivě připravená. První festivalový den stejně jako vždycky končí chaosem v ulicích, nejnovější róby se předvádějí nejen na oficiálních party a v Puppu, ale taky na třídě T. G. Masaryka. Zlatá mládež korzuje o sto šest a vodka teče proudem.
První dojmy? Zase doma, Vary patří do mého kalendáře už dlouhá léta se vším, co k nim patří, včetně mnoha lokálních speficik. Letos potěšil začátek oprav na Národním domě, doufejme, že výsledek, který uvidíme příští rok, bude stát za to (a že uvnitř nebude kasino). Naopak palec dolů za sektářské uzavření oblíbené kavárny kina Čas. Jen akreditace Film Industry, opravdu? Možná proto jedno z nejpříjemnějších míst v okolí Thermalu zeje prázdnotou, dlouholetá bašta nezávislého filmu je najednou pod dozorem security, bez správné karty na nezávislost zapomeňte.
Nejenom kvůli tomu film Maska šílenství nechutnal tak dobře, střihačské cvičení v hlavní roli s Borisem Karloffem mohlo být velezábavné, kdyby bylo svižnější a o třicet minut kratší. Ale nakonec přece jen zážitek, obočí a kruhy pod očima bývaly zatraceně sexy. Hrát šíleného doktora nebo monstrum více než dvěstěkrát jinak muselo dát zabrat.
Vítězem prvního dne je jednoznačně Ivan Locke, během devadesáti minut stihl dojet do Londýna a po telefonu vyřešit porod, základy stavby a manželství (a kromě toho filmové diváky napořád zasvětit do betonové problematiky). One man movie v hlavní roli s Tomem Hardym není žádnou bezstarostnou jízdou, ale decentním dramatem odehraným téměř v jednom záběru, občasný pohled do zpětného zrcátka berte jako dramatickou změnu. Herce, kteří by to ustáli tak dobře jako Hardy, bychom spočítali na prstech jedné ruky. Bravo. Úsloví "děláš to kvůli tomu betonu" je nezapomenutelné. Ale valná většina návštěvníků samozřejmě stejně usínala s myšlenkou na modré oči Mela Gibsona.
Vypadá to, že letos bude daleko větší boj o lístky než kdy v minulosti. První projekce dokumentu 20 000 dní na zemi byla beznadějně vyprodaná už v pátek v poledne, to se ostatně dalo čekat, ale nesehnat ani jeden lístek na nedělní čtyři vybrané filmy, to je unikát. O Malém Quinquinovi tedy hledejte info jinde, ostatní snad doženeme v jiných dnech. První soutěžní film, biografické drama Až na dno, potěšil. Odvrácená strana Kalifornie, sedmdesátá léta, jazz a hlavně spousta fetu. Železný trůn tady není jen tak pro nic za nic, přijela i Cersei a hlavně Imp. Vedle Johna Hawkese v hlavní roli a hvězdy Hry o trůny ve snímku září hlavně Elle Fanning. A teď nás čeká islandský film o soužití lidí a koní, pak japonská lovkyně pokladů a blackmetalové kletby.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
4. - 12. 2014, Karlovy Vary
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.