Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 27.07.2019
Přiznávám, že mi koncept oprášení starých Pink Floyd z iniciativy bubeníka Nicka Masona připadal zpočátku neobvyklý. Jsem skeptická vůči módě revivalů starých kapel, vezoucí se na současné vlně nostalgie a remaků, recenze z tohoto turné jsou ale velmi slibné. Před koncertem si ze zvědavosti "spoiluju" koncert na YouTube a když cítím, jak mi dekl letí pryč už v polovině první skladby, začínám se těšit.
V Lucerně je dusno už hodinu před, průměrný věk tak o deset víc než já, koncentrace triček Dark Side of the Moon vysoká. Předkapela není potřeba, Saucerful of Secrets (ve složení Guy Pratt, Gary Kemp, Lee Harris, Dom Beken a samozřejmě Nick Mason) přichází na pódium s anglickou přesností a jdou rovnou k věci - Interstellar Overdrive. Skladba, se kterou by mělo začínat každé progresivní dítě s hlavou v oblacích. Dochází mi, že tohle není o nostalgii ani revivalech, ale o hudbě samotné. Je jedno, jestli je to v podání mladých hochů, co poslouchají v dětském pokojíčku Piper at the Gates of Dawn, anebo sympatických starších kmetů. Nadčasovost hudby starých Pink Floyd je působivá pořád. Jasně, v časech Syda Barretta by improvizační pasáž byla jistě dravější, teď za ní lze cítit poctivost a úctu k původnímu materiálu. Kulervoucí experimenty a inovace bychom hledali na jiném koncertě, fascinuje ale fakt, že to prostě pořád funguje, i když v obývákové náladě, kdy do čaje dostanete místo LSD dvě kostky cukru.
fotogalerii z koncertu najdete tady
V duchu psychedelické snídaně u dědy Alana se nese celý zbytek večera, včetně občasných proslovů Nicka Masona, okořeněných typickým suchým humorem a nekončícími pochvalami publika, které to kapele vrací v podobě bouřlivých ovací. Hrají dokonce i neslavně slavnou Vegetable Man, kterou, jak Mason objasňuje, jim vydavatelstvo odmítlo vydat, BBC Radio odmítlo hrát a taky ji s Pink Floyd nikdy nehráli živě. Pódium ovládne mladická energie a jako bychom se na chvíli teleportovali do 60. let. Co kazí retro atmosféru, je moře smartfonů. Párek vedle mě dostane z davu vynadáno, že zaclání, a já začínám chápat Roberta Frippa a jeho starosvětský přístup k telefonům na koncertech.
Program se schyluje ke konci, a to mi připadá, že sotva začal. Po decentně zkrácené verzi Atom Heart Mother a pečlivém výběru z dalších čtyř nejstarších alb Pink Floyd Nick Mason děkuje Sydu Barrettovi. Protože "bez něj bychom se tady nikdy takhle nesetkali". A má pravdu. Jeho poslední skladby s Pink Floyd Jugband Blues se však naživo nedočkáme, vyprovází nás z nahrávky při odchodu ze sálu. Na chvíli si nejsem jistá, co je za rok.
Nick Mason's Saucerful of Secrets (uk)
25.7.2019 Lucerna - Velký sál, Praha
foto: David Kašpárek
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.